Úvod
Hra F.E.A.R. z roku 2005 si během několika málo měsíců vydobyla u hráčů takřka kultovní postavení. Atmosférická bomba v kombinaci s (tehdy) nejmodernějším grafickým kabátem, neotřelým příběhem a nekončícím mrazením v zádech byla pro mnohé hitem roku. Druhý díl byl proto oprávněně považován za zásadní událost herního světa 2009. Pojďme si říci, jak to dopadlo v několika stručných, ale snad výstižných bodech.
Rozbor
I. Příběh a prostředí
F.E.A.R. 2 je, alespoň ze začátku, paralelním dějem dílu prvního. V jedničce vše končí atomovým výbuchem, který ve dvojce uvidíte po několika misích z jiné perspektivy, respektive očima jiného hrdiny, za kterého právě hrajete. A právě s ním procházíte různé lokace, které jsou oproti prvnímu F.E.A.R.u o něco pestřejší. Dokonce se i několikrát podíváte mimo budovy. Zničené město s poletujícím popílkem má svou atmosféru, a tak jsem byl za každou podobnou návštěvu vděčný. Jinak sice také nahlédneme do špitálu, do školy a do různých skladišť, ale to je v podobě lineárního postupu snad ještě nudnější než v jedničce. Lineárnost je tu zkrátka extrémní, na což si budete muset zvyknout.
II. Nejdůležitější je atmosféra
Co si budeme namlouvat. Atmosféru očekává každý, zvláště u hry, která má slovo strach ve svém názvu. Tady ovšem získává F.E.A.R. 2 další záporné body. Občas sice budete křečovitě svírat myš a vlivem náhlého leknutí střílet po celém okolí, ale na hutnou atmosféru prvního dílu, kde vás k smrti vyděsila i neočekávaně zapnutá tiskárna, to prostě nemá. Tvůrcům není mnoho co vytknout, to hráči už obezřetněji projíždějí všechny levely a jen tak něco je nerozhází. Samozřejmě se doporučuje hrát v noci. Oproti jedničce už také dokážete předpovídat, kde asi na vás Alma vyjukne. Co si však autoři mohli odpustit, jsou otravné souboje právě s Almou. Když na vás totiž vybafne, kousne vás do ruky a vy se musíte bránit pomocí tlačítka pro blízký souboj. Alma se pak objeví opodál a následně zmizí úplně. Když se to stane poněkolikáté, tak je to velice nudné.
III. Grafika a zvuky
Od pokračování technologicky vyspělé hry jsme čekali podobně moderní grafické zpracování jak se sluší a patří. Vývojáři však bohužel pouze překopali engine z prvního F.E.A.R.u, což lze bez problému poznat. Své výhody to ale určitě má. Jásat budou především majitelé starších PC sestav, neboť pokud jste rozjeli první díl, je pravděpodobné, že váš počítač snese i dvojku. Grafici zapracovali hlavně na vyhlazování hran a pro můj klid jsem si také mohl hru nastavit na nejvyšší rozlišení. F.E.A.R. 2 určitě nepůsobí nejnovějším dojmem, ale ostuda to rozhodně také není. Co se však povedlo na výbornou jsou zvuky. Hudba dodává atmosféře i akčnějším pasážím ten správný šmrnc a nemám proti ní žádné výhrady. Bravo!
Minimální konfigurace:
- Operační systém: XP/Vista
- Procesor: 2800 MHz (pro Visty 3200 MHz)
- Operační paměť: 1000 MB Ram (pro Visty 1500 MB Ram)
- Grafická karta: 3D graf. karta s 256 MB
IV. Zbraně a protivníci
Zbrojový arzenál je podobný jako v jedničce. Máme tu pár brokovnic, samopalů a sniperovek. Zpestřením je plamenomet (ovšem strašně málo účinný), laserová zbraň a především robotický oblek, do kterého vás hra dvakrát posadí. Protivníci rozhodně nebudou mít proti vašim kulometům a raketám žádnou šanci. Ale zatímco souboje s lidskými nepřáteli jsou velmi snadné (viz níže – obtížnost), některá monstra vám mohou dát pěkně zabrat (například potvora, která oživuje své druhy). Lahůdkou jsou souboje s neviditelným nimrodem, který se maskuje na způsob Predátora a který byl taktéž v prvním dílu.
V. Umělá inteligence, obtížnost
Zklamání. Oba tyto elementy jsou velkým problémem F.E.A.R. 2. Inteligence nepřátel je totiž na horší úrovni než v jedničce, kde protivníci zbytečně neriskovali a raději nechali iniciativu vám, nebo se váš bezpečný úkryt za rohem snažili narušit nepříjemně hozeným granátem. Ve dvojce se nic takového neděje, spíše naopak. Protivníci se sice neustále kryjí za stoly či jinými předměty (možnost udělat si ze stolu provizorní úkryt máte taky, ale já jí moc nevyužíval), ale činí to tak nemotorně, že jsou obvykle mrtví dříve, než danou věc převrátí. S tím souvisí samozřejmě i obtížnost. Bez okolků vám řeknu, že F.E.A.R. 2 lze dokončit i bez použití zpomalování času, což v jedničce nebylo možné. Neváhejte proto zvolit úroveň nejvyšší (lékárniček je všude dost), aby jste si mohli vychutnat krvavá jatka, která za použití bullet-time z vašich nepřátel uděláte.
Dobrá hratelnost, solidní (nenáročná) grafika, perfektní hudba a slušně vyřešený příběh vs. extrémní lineárnost, slabá U.I. a snadná obtížnost. F.E.A.R. 2: Project Origin rozhodně nesplnil očekávání a hodnocení už proto nebude kmitat kolem devadesáti procent jako před čtyřmi lety. Přesto je to hra nadprůměrná, od které se prostě čekalo více než se nakonec dostavilo. Škoda.