Režie: Larry Wade Carrell
Rok výroby: 2011
Délka: 92 min
Země: USA
Hrají:
Dylan Horne … (Jacob Kell)
Grace Powell … (Sissy Kell)
Larry Wade Carrell … (Billy / Otis Keller)
Krystn Caldwell … (Edith Kell)
Michael Biehn … (Lawrence Kell)
…a další
Od chvíle kdy Lawrence Kell zdědil starý dům a našel v podlaze starou okultní knihu, to šlo s jeho rodinou z kopce. Otec za to zaplatil životem a jeho manželka Edith musela vychovávat malou Sissy a mentálně zaostalého Jacoba sama. No úplně sama ne, jenomže Otis Keller, se kterým následně začala žít pod jednou střechou, byl a pořád je opilec a násilník. Jednoho dne namol opilý otčím napadne a zapříčí smrt malé dívky a tento hrůzný čin nastartuje sérii děsivých událostí, na které obyvatelé Melvin Falls jen tak nezapomenou. Jacob byl totiž na své sestře závislý a duševně zaostalý hromotluk, propadne obrovskému smutku a netouží po ničem jiném, než po krvavé odplatě. Každého kdo se mu onoho osudného dne postaví do cesty, to bude šeredně bolet…
Máte-li rádi nízkorozpočtové horory, ve kterých krvavě úřaduje obrovský hromotluk, který zabíjí nejen holýma rukama, ale vším, co se mu připlete do cesty, možná vás Larry Wade Carrell dokáže svou prvotinou oslovit. Já se přiznám, že první polovinu filmu jsem měl několikrát chuť tento kousek prostě vypnout a jít raději na pivo, nebo rovnou do postele. Začátek byl totiž dost nudný a až amatérsky provedený a jediné co dokázalo zaujmout, bylo „řádění“ trojice výrostků, kteří ztrpčovali život obyvatelům městečka.
Herecký projev většiny zúčastněných byl chabý a nebýt vedlejší linky (vzpomínkových scén z minulosti rodiny, ve kterých se objevil kdysi uznávaný herec Michael Biehn – ten zde měl vedlejší roli), tak tu nebylo k vidění vůbec nic. Pak ovšem přišla druhá polovina filmu a s ní i jistá forma zlepšení. Žádný zázrak se nekonal, ale kvalita filmu šla určitě nahoru. A to nejen díky výkonu samotného režiséra, který si tu střihl rovnou dvojroli (zástupce šerifa a samotného ožralého otčíma), ale především samotný Jacob se konečně přihlásil ke slovu. Nejprve si pohraje s kočkou a následně započne krvavá cesta za pomstou. Budou se rvát ruce, trhat ohryzky, polezou střeva, sekat hlavy, porcovat těla. Gore nebylo nejlepší, ale splnilo i tak svůj účel. Počet mrtvých se začal rapidně zvyšovat a k tomu přispěla i jedna vzpomínková scéna z hospody, která rovněž stojí za pozornost.
Jacob jako celek patří spíše k podprůměrným filmům, ale po slabém začátku všechno zachraňovala právě druhá polovina, která se tvůrcům jakžtakž povedla. I díky tomu neodcházím zhnusen, ale nevím, jestli se k tomuto filmu ještě někdy vrátím.