Eden Lake (2008)

Český název: Jezero smrti
Režie: James Watkins
Rok: 2008
Délka: 91 min
Země: UK

Hrají:
Kelly Reilly … (Jenny)
Michael Fassbender … (Steve)
Tara Ellis … (Abi)
Jack O´Connell … (Brett)
Finn Atkins … (Paige)
Jumayn Hunter … (Mark)
… a další

Mladý pár si vyrazí na víkend do přírody a potká jej tam něco zlého. Že na tohle téma už nejde natočit nic, co by překvapilo? To jsem si myslela, dokud se ke mně nedostal Eden Lake. Britský film, v němž se neokoukaní Kelly Reilly (Jenny) a Michael Fassbender (Steve), tvořící překvapivě sympatickou dvojici, dostanou do křížku s tím nejnebezpečnějším, co po světě dnes chodí – s teenagery.

Obvykle špatně snáším úvodní nudné pasáže hororů, které mají za úkol co možná nejvíc kontrastovat s děsivým zbytkem filmu. V případě Eden Lake však snést je bylo mimořádně snadné. Jednotlivé detaily totiž nejsou samoúčelné a plní dobře promyšlené funkce. Jenny pracuje s dětmi a zřejmě k nim má skvělý vztah. Steve vlastní terénní auto, které oba holoubky vyveze do přírody. Jenny miluje Steva a Steve miluje Jenny. Jejich prodloužený víkend se zdá být velmi civilní a uvěřitelný. Válejí se po sobě tak akorát. A kdyby si Steve proti sobě nepopudil otravné výrostky, možná by na pláži u jezera přišel na řadu i snubní prstýnek. Jenže chlapi jsou tvrdohlaví a vše se vyvíjí jiným směrem.

Vzhledem k tomu, že se všichni účastníci tohoto hororového dobrodružství chovají opravdu reálně, není těžké se do situace mladého páru vžít a prožívat s nimi napětí i silnou beznaděj. Mistrovsky propracované psychologie postav, které jednají tu racionálně, tu emociálně, ale nikdy tak, aby to bylo nevysvětlitelné, podporuje i klasický motiv všemocného manipulátora v podobě leadera party a také velmi uvěřitelný efekt smečky, jejíž členové dělají věci, ve kterých by jim v běžných situacích zabránil vrozený smysl pro morálku.

Jestliže si u většiny hororů recenzenti stěžují na absenci permanentního strachu nedostatečně vyvažovanou příležitostnými “lekačkami”, snímku Eden Lake tohle vyčítat nelze. Jediným důvodem, proč jsem film dvakrát zastavila, se stala skutečnost, že už toho zoufalství na můj vkus bylo přespříliš – čímž nepochybně fanoušky hororu neodradím.

Eden Lake má, jak doufám, ve způsobu vykreslení části současné -náctileté populace výchovný a informační účinek. Brutalita, exhibicionismus a davový efekt totiž nejsou pouze záležitostí filmových pláten. Moc bych se nedivila, kdyby na tohle šel grant z britského ministerstva školství.

O tom, zda si Eden Lake ještě někdy pustím, mám trochu pochyby, protože z první projekce si odnáším lehké trauma. Z formálního hlediska ale nemohu než smeknout před zručností tvůrců, přesvědčivostí herců a schopnostmi scénáristů. Film šlape jako hodinky, 91 minut stopáže prakticky nemá jediné uspávací místo a křivka napětí po celou dobu stoupá spolu s komplexní gradací snímku. Z britských ostrovů tentokrát přišlo překvapení, které posouvá Brity v evropském hororovém soupeření mezi Británií, Francií a Španělskem zase o kus dále.