Režie: Chris Peckover
Rok výroby: 2016
Délka: 89 min
Země: Austrálie / USA
Hrají:
Olivia DeJonge … (Ashley)
Levi Miller … (Luke)
Ed Oxenbould … (Garrett)
Aleks Mikic … (Ricky)
Virginia Madsen … (Deandra Lerner)
… a další
Během vánočních svátků je sedmnáctiletá Ashley naposledy požádána Lernerovými, aby pohlídala jejich syna Lukea. Za pár dní se má totiž odstěhovat do Pittsburghu, což dvanáctiletý chlapec nese velmi těžko. Tajně totiž svou ‘babysitterku’ miluje a rád by jí dokázal, že už není malé dítě. Během večera se na ni snaží udělat dojem, ale Ashley mu dává jasně najevo, že o něj nemá zájem, a to nejen pro věkový rozdíl, ale i fakt, že už přítele má. Večer s podivnou atmosférou je náhle přerušen neznámým vetřelcem, který se snaží dostat do domu. Vyděšená Ashley se snaží Lukea chránit, ale ozbrojený lupič je viditelně odhodlán nenechat nikoho v domě naživu. Nastává večer plný zvratů a nečekaných odhalení…
Vánoce by měly být převážně svátky klidu a pohody, ale stále častěji se stávají vděčným tématem napříč celou škálou filmových žánrů, a to nejen komedií, rodinných filmů ale i hororů. Což je samozřejmě jen a jen dobře. Namlsán zajímavým úvodem jsem očekával další tradiční home invasion, ale Chris Peckover mně svým pojetím tohoto filmu docela překvapil. Nejde sice o žádnou nezapomenutelnou pecku, ale dá se zde narazit na několik velice zajímavých zvratů, rafinovaných kliček a především pro někoho dost šokujícího vyvrcholení.
Je sice pravda, že jsem si z této naservírované vánoční podívané nesedl zrovna na zadek, ale postupně gradující atmosféra, a především proměna charakteru jedné z postav stály určitě za pozornost. Navíc jak Olivia DeJonge, tak i Levi Miller podali docela uspokojující herecké výkony. Pohledná mladá herečka se od této chvíle dostává do mého hledáčku a věřím, že tohle není poslední film, který jsem s ní viděl. Levi Miller, ten malý vychytralý bastard, sice ve své nápaditosti značně pokulhává za známým Kevinem McCallisterem, ale tak on měl vlohy zas pro něco jiného. Nechci ale zbytečně spoilerovat.
Trošku mě však zamrzelo, že zásadní zvrat přišel na můj vkus už moc brzy. Divák si tak nemohl naplno vychutnat onu nevědomost, která je snad i nejdůležitější ingrediencí u podobných filmů. Jenže tento film se dost vymyká zažitým pravidlům i tak. Každopádně je docela škoda, že ačkoliv měl Better Watch Out premiéru už v září roku 2016 na festivalu Fantastic Fest, širší veřejnost si jej mohla vychutnat až o rok později (2017).
Měla jsem za to, že tento film je další zbytečnost, ale wow, byla jsem příjemně překvapena! Psychopatického kloučka jsem vskutku nečekala.