Český název: Fakulta
Rok výroby: 1998
Režie: Robert Rodriguez
Délka: 104 minut
Země: USA
Alternativní název: Feelers
Hrají:
Elijah Wood … (Casey)
Clea DuVall … (Stokely)
Laura Harris … (Marybeth)
Josh Hartnett … (Zeke)
Shawn Hatosy … (Stan)
Jordana Brewster … (Delilah)
Salma Hayek … (Rosa Harper)
Famke Janssen … (Elizabeth Burke)
…a další
Už jen když člověk čte výčet herců, má pocit, že musí přijít vážně bomba – Elijah Wood (Pán Prstenů), Josh Hartnett (Pearl Harbor), Clea DuVall (Narušení), Salma Hayek (Desperado), Famke Janssen (X-Men), Robert Patrick a spousta dalších, plus samozřejmě režisér Rodriguez. Jenže v té době byla většina těchto jmen v podstatě neznámými tvářemi a zelenáči a na jejich výkonu se to podepsalo.
Příběh sám o sobě je zajímavý, byť na stokrát omleté téma – mezi profesorským sborem na fakultě se začne šířit podivná “nemoc” způsobená mimozemskými parazity, která se v mžiku začíná přenášet i na studenty. Odolat se podaří šestici studentů – třídnímu otloukánkovi Caseymu, nové studentce Marybeth, rebelovi Zekovi, oblíbenému fotbalistovi Stanovi, falešné lesbičce Stokely a půvabné Delilah. Ti musí rychle vymyslet, jak z té šlamastiky ven, protože obětí přibývá ohromnou rychlostí.
Moc se mi líbila a zaujala mě jedna z hlavních myšlenek filmu: že mimozemšťani si zde už léta připravují půdu psaním a točením hororů a sci-fi, protože když se pak začne dít něco zvláštního, každý si bude myslet, že je to jen fikce a oni budou moct naší zemi klidně obsadit. Scénka, kdy Casey s touhle teorií přijde, je jedna z nejpůsobivějších. Další takovou scénou je například ještě začátek, kdy se parazité teprve začínají rozšiřovat mezi profesory.
Hereckému ansámblu pak jednoznačně vévodí Josh Harnett, v patách s Elijahem Woodem, ten se ale ještě neprojevuje tolik, aby vás jeho role dostala jako pozdější Frodo. Josh ale ukazuje, že ne nadarmo je jedním z nejžhavějších želízek Hollywoodu a celý film jednoznačně táhne a i když jeho role není napsaná nijak oslnivě, on jí dokázal zahrát naprosto realisticky a uvěřitelně. Bravo.
A teď k té horší stránce. Stačí jediné slovo – režie. Fakulta má sice spoustu dobrých scének, ty ale nejsou schopné držet pohromadě a celkový dojem působí dost rozbředle a vesměs i nudně. Nemluvě o tom příšerném happy-endu, za který by Rodriguez i se scénáristy zasloužil pověsit. Protože Zeke, který dřív na všechno kašlal, najednou začne hrát ve školním fotbalovém družstvu a randit s ošklivou učitelkou, Stokely, která se do té doby distancovala z kolektivu (používala zajímavou výmluvu, že je lesbička) a chodila oblečená zásadně v černé, najednou nosí sukýnky a pastelové barvy a chodí se Stanem, co na ní dřív zvysoka dlabal, a nafoukaná školní kráska Delilah se sníží natolik, že začne chodit s odvážným otloukánkem Caseym. Fuj.
Na konec jen poznámka k dabingu - zajímalo by mě, jestli to měl být vtip nebo jestli ten chlap, co daboval profesora, který přišel o oko, se vážně jmenuje Jan Žižka.