Režie: Bert I. Gordon
Rok výroby: 1976
Délka: 88 min
Země: USA
Alternativní název: H.G. Wells’ The Food of the Gods
Hrají:
Marjoe Gortner … (Morgan)
Jon Cypher … (Brian)
Pamela Franklin … (Lorna)
Ralph Meeker … (Bensington)
Ida Lupino … (Mrs. Skinner)
… a další
Hráč amerického fotbalu Morgan se společně se svými přáteli rozhodne odreagovat loveckým honem na jednom z ostrovů ležící v Britské Kolumbii. Jejich dobrodružství však skončí tragickou smrtí jednoho z nich. Jenže kdo by uvěřil historce, že za jeho smrt může obrovská vosa? Morgan se proto rozhodne společně s kamarádem Brianem celé věci přijít na kloub sám, a tak se oba vydávají na průzkum ostrova. Odpovědi naleznou na farmě manželů Skinnerových. Nedaleko od nich se totiž objevila podivná hmota, kterou považovali za pokrm bohů a smíchali ji s krmivem pro svou drůbež. Kuřata vyrostla do obrovských rozměrů, ale začala být agresivní. Navíc na tomto ostrově žijí i jiná zvířata, takže nebezpečí nyní číhá na každém kroku…
Tento film byl již mou (tuším) čtvrtou zkušeností s tvorbou Berta Gordona, takže jsem měl jistou představu, čeho že se tu můžu dočkat. A to i přesto, že jsem literární předlohu (novelu) The Food of the Gods and How It Came to Earth od spisovatele H. G. Wellse nikdy nečetl. Gordonova obliba natáčení Eco scifi hororů mi však byla známá. A ani tentokrát tomu nebylo jinak. I zde se vzbouří příroda proti člověku, což pro něj bude mít nedozírné následky.
Pokud však nejste příznivci takzvaných zvětšovacích efektů, tohle rozhodně nebude pro vás. Efektových orgií se tu totiž nedočkáte! Bert Gordon s oblibou používal zvětšovací sklo (speciálně upravenou kameru) a modely aut i domů. Snad aby tomu dodal šťávu, ovšem kritici si na něm jistě smlsnou. Zvětšená kuřata, krysy i vosy (které vypadaly spíš jako komáři) totiž v kontextu s člověkem nevypadají zrovna důvěryhodně. Tedy tím myslím ty jejich útoky. Nicméně bodík nahoru dostane za pěknou přírodu a několik docela vydařených krvavých scén.
Dovolím si však nesouhlasit s některými diváckými ohlasy, že tento film postrádá atmosféru a jakoukoliv přítomnost napětí. Nejde sice o nic nervy drásajícího, ale kupříkladu první útok krys na pana Skinnera byl na režisérovy poměry docela dobře provedený. Na druhou stranu je ovšem potřeba říci, že zlomyslný úsměv na tváři mi nezmizel po celou dobu trvání filmu. Některé situace totiž opravdu zaváněly trapností (útok kuřete). Co se týká hereckých výkonů, tak ty byly dost průměrné, přestože se tu objevilo hned několik známých tváří. Bohužel jak Ida Lupino, tak i Pamela Franklin neměly zrovna svůj nejlepší den.
The Food of the Gods tak sice nepatří mezi nejlepší zvířecí horory, ale určitě si nezaslouží opovržení. Několik pozitivních věcí se tu najít dá a já nad ním určitě nezanevřu. Klady i zápory jsou tu ve vzájemné symbióze, takže nakonec jsem se rozhodl tomu dát lehký nadprůměr. Přece jenom znám mnohem horší filmy, ve kterých úřadovaly krysy a ty zde byly důležitější než zbytek okolo.