Pro účely článku jsem vybral dvanáctero filmů, které vynikají svými tržbami, různorodými kampaněmi či jinými fígly, které přinesli producentům pěkně tučné šeky. Abych se nemusel složitě zamýšlet nad tím, kterému z nich se to povedlo nejlépe – což stejně nejde, jelikož některá čísla se shánějí těžce – rozhodl jsem se vzít to jednoduše od nejstaršího případu po nejmladší.
Samozřejmě, že výčet není kompletní. Neuvádím zde úspěch všech Vetřelců, Predátorů, Krugerů, Pátků třináctého, Vřískotů a dalších legend, včetně relativně úspěšné továrny Michaela Baye, která v současnosti remakuje vše, co jí přijde pod ruku. Všechny se dají považovat za výdělečné, leč úspěch to byl spíše čekaný či nepříliš závratný.
Já se snažil zaměřit především na snímky, které účetní v Hollywoodu šokovali. Některé z nich naprosto nečekaně, jiné šikovnou reklamou svoje tržby násobily. Tady jsou…
King Kong (1933)
A začínáme u černobílé klasiky, která otevřela dveře všemožným moster-hororům a megaprodukcím. Opičák King Kong ve své době naprosto uchvátil širokou veřejnost, prezentován skoro jako osmý div světa. Režisérské duo Cooper – Schoedsack se tehdy vytasilo s příběhem, jehož výjevy se stanou nesmrtelné a budou reprezentovat kinematografii jako celek. King Kong, který dnes samozřejmě hrůzu nažene málokomu, vykázal po prvním víkendu rekordní tržby čítající téměř 100 000 USD. A to prosím mluvíme o roku 1933, tedy o době, kdy vrcholila světová hospodářská krize.
Čelisti (1975)
Steven Spielberg byl vždycky koumák – na co sáhnul proměnil ve zlato. Jenže s takovým zlatem roku 1975 účetní z Universalu určitě nepočítali. Hororový thriller Čelisti, natočený podle knižní předlohy Petera Benchlyho, dostal na výrobu 7 mil. USD. Někoho chytrého však napadlo, že by nebylo na škodu nacpat ještě menší obnos financí do kampaně. Nakonec se na reklamu věnovalo celých 700 tisíc a snímek poté vyvolal takřka žraločí mánii. O tom, že se to Universalu mnohokrát vyplatilo svědčí tržby o výší 470 mil. USD, což je mimochodem zhruba stejná částka jakou vydělala celá vetřelčí kvadrilogie! Čelistem samozřejmě k takové výdrži pomohla kvalita snímku a 3 získané oscary. Ještě druhý díl, byť po všech stránkách slabší, si celosvětově odnesl z kin 190 melcků.
Vymítač ďábla (1976)
Velmi účinnou reklamou je také kontroverze. Když vstoupil roku 1976 do kin „pekelnými” historkami opředený snímek Exorcist, vyvolalo to samozřejmě vlnu zájmu. Ta byla navíc umocněna šokujícími záběry na zvracející či onanující dvanáctiletou holčičku posedlou ďáblem. Kdo by tehdy odolal návštěvě kina! Kontroverzní dílo nakonec globálně utžilo mohutných 440 mil. USD, což je pro čistou žánrovou událost něco naprosto neuvěřitelného – stejně jako získání dvou oscarů. Ve stejném roce uvedená stejně kvalitní klasika Omen (Přichází satan!) oproti tomu inkasovala na domácím trhu zhruba jednu čtvrtinu toho, co vybral William Friedkin se svým nejslavnějším počinem.
Cannibal Holocaust (1980)
V našem přehledu samozřejmě nemůže chybět ani nejslavnější kanibalský film historie. Režisér Deodato a ostatní tvůrci si totiž se samotnou kampaní skvěle vyhráli a jejich důmyslná reklama, v níž kralovalo známé moto „podle skutečných událostí” kanibalům umožnila zviditelnit se. Následné problémy se soudy, pokuty, mohutný zákaz vysílání ve více než 50ti zemích světa, to vše se na osudu filmu pozitivně podepsalo, alespoň co se finanční otázky týče. Přesná čísla sice nejsou známa, ale třeba v Japonsku se Cannibal Holocaust stal jedím z nejvýdělečnějších snímků vůbec.
Jurský park (1993)
Spielberg podruhé. Že se z Jurského parku stane po uvedení do distribuce hit se dalo čekat, přesto výsledná suma zaskočila svět. Dobrodružný velkofilm s dinosaury byl výletem do prehistorie pro celé rodiny – nad nějakou ukouslou rukou či sežraným člověkem se tehdy kupodivu nikdo nepozastavil (nejnižší rating). Jurský park vsadil vše na mohutnost reklamy. Nabízel nejnovější trikařské technologie (Spielberg se zhlédl v digitálních kouzlech v Cameronově T2 a Propasti) a dinosauří byli prakticky všude. Výsledek byl strhující – 915 mil. USD celosvětově.
Záhada Blair Witch (1999)
O projektu Blair Witvh toho bylo napsáno již spousta a většina z vás už o tom slyšela, takže jenom ve zkratce. Vymyšlená story o třech zmizelých studentech, kteří se vydali se svými kamerami po stopách legendární burketsvillské čarodějnice, z níž už se nevrátili, to byl základ úspěchu. Reklama obsahovala i takové detaily jako je vylepování jejich tváří v téže oblasti apod. Z údajně nalezených kamer byl pak sestříhán film, na nějž se můžete podívat. Autenticitě podlehlo tehdy skutečně mnoho diváků a Záhada Blair Witch, pořízená za 60 tis. USD, se stala nejúspěšnějším „duchařským” hororem historie – se čtvrtmiliardou v trezoru.
Ti druzí (2001)
Radost mi udělal i snímek, který si to za svou výbornou kvalitu jednoznačně zasloužil. Ti druzí se zpočátku tvářili jako další ze série obyčejných duchařin, snaha tvůrců však nakonec byla oceněna hororem roku s celkovými výnosy 210 mil. USD. Svou zásluhu na tom jistě měla – po Moulin Rouge zářivá hvězda – Nicole Kidman. Ti druzí se však i přesto počítají do španělské produkce, což v této zemi znamená jediné – nejúspěšnější film jejich historie.
Resident Evil (2002)
Čím je vyjímečný horor podle herní předlohy. Světe div se, je to jediný podobný titul, kterému se v pokladnách kin celkem slušně daří a to dokonce tak, že každé další pokračování vydělá větší sumu. První Resident 100, druhý 130, třetí vykázal 150 a ještě v kinech putující Afterlife už dokonce přeskočil čtvrtmiliardovou hranici. Tato série je tedy unikátní, zvláště vezmeme-li v potaz fakt, že Silent Hill se sotva zaplatil, Doom selhal na celé čáře a cípoviny Uwe Bolla (BloodRayne, Alone in the dark, House of the dead) jsou odsouzeny k záhubě ještě předtím než vzniknou. Resident Evil vyniká i na poli ostatních adaptací slavných her – vzpomeňme na nedávný neúspěch Prince z Persie.
Saw – Hra o přežití (2004)
Saw je mašina na peníze, to všichni víme. Přesto je podivuhodné, jak se první snímek, v němž jsme poprvé spatřili dokonalé pasti a tajemnou postavu „pana Skládačky” rychle ujal. Nikdo jistě nečekal, že levný horůrek, libující si v brutalitě a pořízený za 1,2 mil. USD (tolik asi stojí průměrný snímek u nás), utrží celosvětově kulatých 100 melcků. Jak to dopadlo už známe. Ono pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé” se autorům vyplatilo již mnohonásobně, vždyť náklady na celou sérii (tedy aktuálních šest dílů) se pohybují okolo 50 mil. USD, zatímco výnosy už přesáhli miliónů 700! Byznys je byznys. Podobný úspěch slavil i první Hostel, který se ovšem jako série nechytl. Naštěstí.
I Am Legend (2007)
Tady stačí jen jedno jméno – Will Smith. Slavný herec černé pleti se do našeho žánru vůbec neplete, vlastně ho okusil jen s tímto post-apokalyptickým hororem, kde opět vypukla pandemie měnící lidi na zmutované bestie. Jenže i tohle omleté téma dokázal Smith – společně se zručným režisérem Lawrencem – povýšit na dolarovou pohádku. Will je zkrátka záruka úspěchu a proto je s podivem, že plány na případné pokračování (nebo spíš prequel) filmu Já, legenda zatím zejí na mrtvém bodě. Zvláště když tento snímek vydělal 585 mil. USD.
Paranormal Activity (2007)
Tady se předvedli machři. Roku 2007 natočil Oren Peli nízkorozpočtový snímek o domě, ve kterém straší a prodal jej studiu Paramount za 15 000 doláčů. Ti jej uschovali do trezoru, trochu ho přetočili a do kin vypustili upoutávky na vyděšené obecenstvo sledující tento paskvil „podle skutečných událostí.” Pomocnou ruku nakonec přidal ještě starej mazák Spielberg, který američanům vzkázal, že si při promítání Paranormal Activity cvrknul do trenek a všichni se mohli zbláznit. Výnosy téměř 200 mil. USD celosvětově to dokazují.
Monstrum (2008)
Filmového všeuměla J.J. Abramse nesmíme taky opomenout. V případě utajeného projektu, který nese název Cloverfield, dokázal, že i hororovější adaptace Godzilly v sobě skýtá velký potenciál. Stačí ruční kamera, díky níž rozpočet nepřekročí směšných 25 mega, nevyzrazovat děj a v traileru nechat ulicemi poletovat hlavu sochy svobody. A jelikož je člověk tvor zvědavý, přišel do kina. Abrams jako producent vyinkasoval globálně nečekaných 170 míčů. Gratulace.
Dovětek
Samozřejmě, že existují ještě další případy dolarových žní, možná jsem si na některé nevzpomněl, ale to není podstatné. Snažil jsem se vybrat ty nejzajímavější tituly, které náš milovaný žánr alespoň na chvíli zviditelnili na nemilosrdném poli finančtnictví. Snad se to v budoucnu podaří i dalším hororům a snad bude tento úspěch vyvážen i patřičnou kvalitou.
Pekný článok,ďakujem Frenkovi….. mohol by si porozmýšľať aj o “druhom pokračovaní” ako je to pri úspešných filmoch…..mohol by si nám tam priblížiť ďalšie filmy,trebárs tie v úvode spomínané,napr. Piatok trinásteho,Elmstreetky,Halloweenoovky či Texaské masakre…..alebo trebárs horory,od ktorých sa očakávali zisky a finančne sklamali….samozrejme myslím tie známejšie filmy,nie nejaké fušeriny
Díky, popřemýšlím o tom
Kubrickovo Osvícení bylo uvedeno jen v Americe a utržilo podprůměrných 44 mega – rozpočet byl necelých 20, takže žádná sláva. Hitchcockovo Psycho nasbíralo ještě méně (30), leč s mizivými náklady. Někdy se hold klasika docení až časem. Jinak díky za pochvalu…
Velice pěkný, úžasný a dokonalý článek. Chválím Frenka a doufám, že brzy bude další podobný. Co se týče výdělečných hororů, chybí mi zde dva. Shining Stenlyho Kubricka a Psycho Alfreda Hitchcocka. Ale to jen naokraj. Ještě jednou super článek, který je velice čtivý!!!
Chválím Franka za moc pěkný článek, pouze se mi nelíbí zařazení Jurského parku, jelikož do tématiky kasových HOROROVÝCH trháků nezapadá. Jurský park s masivní reklamní kampaní vždycky zapůsobil jako dobrodružný velkofilm s přelomovými triky – žánru hororu se v podstatě dotýká jedním prstíčkem. Když je článek výhradně o hororech, které prorazily, tohle spierbergovské pozlátko tam dle mě nemá co dělat. 🙂 ale to byla jen připomínka k pěknému článku