A l’intérieur (2007)

Český název: Uvnitř
Režie: Alexandre Bustillo, Julien Maury
Rok výroby: 2007
Délka: 83 min
Země: Francie
Alternativní název: Inside

Hrají:
Alysson Paradis … (Sarah)
Béatrice Dalle … (záhadná žena)
Nathalie Roussel … (Louise)
François-Régis Marchasson … (Jean-Pierre)
Jean-Baptiste Tabourin … (Matthieu)
… a další

Fotografka Sarah je těhotná a myslí si, že jí teď začne to nejšťastnější období života po jakém jen může žena toužit. Během jediného dne se však všechno změní. Způsobí autonehodu, její přítel umře a dítě se ocitlo v ohrožení života. Nakonec se z toho dostala, ale tato událost ji navždy změnila a to ještě netuší co bude následovat. Uprostřed noci, přesně na štědrý den, u ní začne zoufale bouchat na dveře cizí žena, která si potřebuje zavolat. Sarah ji však odmítne pustit. Jenže žena je neodbytná a nakonec se do bytu násilím dostane. V tu chvíli nastane v domě opravdové peklo. Neznámá má totiž s nenarozeným dítětem vlastní plány a nikdo ji nezastaví. Neštítí se použit násilí a brzy poteče i krev. Sarah prožije tu nejhorší noční můru a nejen ona! Každý, kdo dnes vstoupí přes práh jejího domu pozná, jak bolí smrt.

Před spuštěním tohoto filmu jsme měl rozporuplné pocity. Francouzkou tvorbu moc v oblibě nemám, protože většina filmů za moc nestojí tedy těch co mám doma. Najdou se však mezi nimi i výjimky a tento snímek patří zcela určitě mezi ně. Hodnocení na internetu je zaslouženě velké. Protože kdo se na Inside podívá, už na něj asi nikdy nezapomene. Jde o jeden z nejkrvavějších a nejbrutálnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Přitom jde o vůbec první film režisérského dua, který měl jen minimum zkušeností a nepříliš velký rozpočet. Přesto se jim podařilo získat obrovský úspěch po celém světě a odnesli si i několik ocenění za nejlepší film roku 2007, režii a efekty na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu. Mnozí ho srovnávají s filmem Haute Tension, ale Inside ho brutalitou i v tomto směru převálcoval na plné čáře.

Největším plusem a doménou filmu je fakt, že tvůrci nechodili dlouho kolem horké kaše a divákům naservírovali pořádnou dávku brutality a děsivých scén hned od začátku. Nač zbytečně ztrácet čas se smutnou minulostí hlavní hrdinky, když na to stačí pět minut a radši se soustředit na krutou přítomnost, jenž všechny zajímá mnohem víc. Vše podstatné se rozpoutá příchodem tajemné ženy, která se násilím vetře do domu. V tu chvíli končí podívaná pro všechny těhotné ženy, protože by z toho mohly potratit. Tvůrci ponoří dům do tmy, kterou sem tam osvítí jen pomocná světla a na scéně se objeví děsivá atmosféra, která nás bude provázet až do konce. Začne sedmdesát minut pravé hrůzy, plné krve, násilí a výkřiků bolesti. Nečekejte žádné laciné triky, ale pořádnou dávku gore a litry životodárné krve. Hlavní hrdinka pocítí na vlastní kůži brutální zacházení psychopatické ženy a nezůstane na ní jediné místečko, které by neutrpělo nějaký ten šrám. Aby však nebyl celý film jen stereotypní záležitostí, objeví se na scéně i několik vedlejších postav, které se stanou chutným okořeněním této francouzské pochoutky. Mrtvoly se začnou pěkně hromadit, kusy mozku a zakrvácených kusů těl proletí celým domem čímž vám ještě více zpříjemní celkový prožitek z filmu. To vše za přítomnosti ďábelské ženské, kterou budou jedni nenávidět a druzí milovat k zbláznění.

Najde se zde však i několik okamžiků, které nejsou zrovna moc reálné a filmu podle mě trošku ublížili. Některé gore scény totiž při delším záběru ztratí své kouzlo z prvotního okamžiku a jde vidět jejich umělost, např. scéna s porodem. Dost přehnané bylo i to, čím si musela projít hlavní hrdinka Sarah. Protože bych chtěl vidět ženskou, která by vydržela všechno to brutální týrání a ubližování, bodání do břicha a nepotratit nebo dokonce nezemřít. Tahle skutečnost už byla hodně nadsazená, protože se film nenatáčel v bývalém SSSR, kde sovětský muž a žena vydrželi všechno. Přesto všechno mě konec celkem překvapil, protože jsem čekal jiné vyvrcholení. Ale i tak jsem byl nadmíru spokojený.