Acolytes (2008)

Režie: Jon Hewitt
Rok výroby: 2008
Délka: 91 min
Země: Austrálie

Hrají:
Sebastian Gregory … (Mark)
Joshua Payne … (James)
Hanna Mangan Lawrence … (Chasely)
Joel Edgerton … (Ian Wright)
Michael Dorman … (Gary Parker)
… a další

Mark a James jsou teenageři, kteří spolu kamarádí už odmalička. Většinu času tráví flákáním a flirtováním s Jakešovou přítelkyní Chasely. Jednoho dne se Mark vydal na procházku do lesa, kde náhodou spatřil, jak cizí muž zakopává tělo mrtvé dívky. Svěří se svým kamarádům, ale ti mu nevěří, a tak se všichni tři vydávají mrtvou vykopat. Tělo skutečně najdou a najednou se jim v hlavě zrodí šílený nápad. Místo aby šli všechno hned povědět na policii, rozhodnou se sami vypátrat, kdo je tím záhadným vrahem a poté co se jim to skutečně povede se ho rozhodnou vydírat. Nasměrují jeho pozornost na svého úhlavního nepřítele Garyho Parkera, muže jenž je v mládí šikanoval a znásilnil. Jenže hra s šíleným maniakem, který zabijí pro potěšení se jim brzy začne vymykat z rukou a oni sami se ocitají ve velkém nebezpečí.

Poslední dobou mi přijde, že hned po USA je Austrálie druhým státem, ve kterém žije nejvíc maniaků a sériových vrahů. Každý třetí film, jenž jsem od nich viděl, se věnoval tomuto tématu. Což o to, téma je to skvělé a podobné kousky mám rád, ale problém je v tom, že Australané se zřejmě nikdy nedokáží vyrovnat svým zaoceánským kolegům, protože jejich filmy postrádají šťávu a potřebnou hereckou kvalitu, jenž se v podobných snímcích vyskytuje. Tentokrát musím říct, že zhruba celá první polovina tohoto filmu je docela o ničem a doslova jsem u ní trpěl. Úvodní scénka s autem a dívkou je super, ale místo toho, aby film a samotná atmosféra začaly gradovat, jsem se dočkal jen podprůměrných výkonů, nudných scén a několika trapných hlášek. Moc tomu nepomáhal ani hudební doprovod, který se tu a tam objevil.

Přestože režisér Hewitt rozhodně není žádným zelenáčem, tak mě moc o svých kvalitách nepřesvědčil. Tenhle film se dokonce dočkal čtyř prestižních filmových ocenění na několika australských festivalech, ale ve světě už takový úspěch nezaznamenal a ani se tomu moc nedivím. Asi největším kamenem úrazu byla trojice mladých herců, protože na nich bylo vidět do jisté míry přehrávání a nervozita, jejich projev nebyl vůbec přirozený a spíš než v hororu bych si je dokázal představit v nějaké té teenagerské komedie, plné alkoholu, drog a nahých děvčat.

Naštěstí jsem na tímhle kouskem nezlomil hůl už v poločase a dodíval se až dokonce. Protože jinak bych přišel o docela zajímavou druhou polovinu. V té na scénu postupně přichází drsňák Gary, který právě vyšel z basy. Tahle postava se mi docela líbila a do filmu určitě přinesla jistý druh oživení. Když už nic jiného, tak zajímavou scénku ze šrotiště. Hlavním tahounem však bezesporu byl vraždící psychopat Ian. Tenhle chlapík vypadá na první pohled jako příjemný strejda ze sousedství, ale bez mrknutí oka vás podřeže nebo zastřelí. Joel Edgerton se do této role zcela vžil a zanechal v ní i kus své duše. Když už nic jiného, tak by jste si rozhodně neměli nechat ujít jeho výkon.