Režie: Jaume Balagueró
Rok výroby: 1994
Délka: 8 min
Země: Španělsko
Hrají:
Danae
Ana Luna
Elena Luna
Pedro Antonio Segura
Každý režisér nějak začíná a tak není divu, že i taková ikona španělského hororu jakou je Jaume Balagueró začínal s natáčením krátkometrážních snímků. Naštěstí má však vrozený dar od boha (či snad ďábla?) a již ve svých začátcích dokázal natočit nadprůměrné snímky. Nelze si však nevšimnout, že ze začátku koketoval spíše se scifi žánrem, který okořenil hutnou dávkou hororové atmosféry. Díky těmto zkušenostem pak dokázal natočit takové filmy jako REC a jeho pokračování.
Tento bizarní kousek začíná pohledem na masturbující Alicii, která rozhodně ví jak si zpříjemnit nudné chvíle. Bohužel to zrovna na ni přijde a tak diváci vzápětí uvidí první pramínky krve. V tu chvíli však na scénu přichází dvojice podivných mužů, kteří ji násilím odvedou do svého morbidního světa. V těchto chvílích přichází na scénu opravdu solidní porce surrealistické podívané, která není zrovna pro každého. Pro některé to bude totální humus, pro druhé opravdové vyvrcholení této podívané.
Následující směsice úchylnosti, bolesti a opravdu pestré tvůrčí představivosti dokázala vytvořit docela impozantní dílo, které se dočkalo docela velkého ohlasu. Logika a jakékoliv zábrany jdou v tu chvíli úplně stranou a divák (který má zájem) si doslova užije zbytek snímku až do úplného konce. Co se týče hereckého výkonu hlavní hrdinky, tak ten byl docela ucházející, ale lehce potlačen do pozadí skvělým hudebním doprovodem a scenérií, jenž se před námi otevřela.
Podobné kousky nejsou rozhodně pro každého a tak se ani nebudu moc divit, když nebudete souhlasit s mým nadprůměrným hodnocením. Osobně však podobné surrealistické snímky mám velice rád a vždy se na ně podívám znovu. V neposlední řadě jsem však vděčný, že se nakonec režisér vydal poněkud odlišným směrem a díky tomu měli šanci vzniknout i mnohem působivější filmy, než je tento.