Český název: Smrtící spojení
Režie: Banjong Pisanthanakun, Parkpoom Wongpoom
Rok výroby: 2007
Délka: 90 min
Země: Thajsko
Hrají:
Marsha Wattanapanich … (Pim / Ploy)
Vittaya Wasukraipaisan … (Vee)
Ratchanoo Bunchootwong … (matka)
… a další
Pim právě oslavuje své narozeniny společně se svým manželem Vee a několika přáteli, když se ozve telefon a z něj se dozví zdrcující zprávu. Její matka právě prodělala mrtvici a zdravotní stav je velmi špatný. Proto se rozhodne s mužem vrátit z Koreje zpět do Thajska. Po příjezdu do rodného domu se jí však začnou vracet nepříjemné vzpomínky, na které se celou tu dobu pokoušela zapomenout. Pim totiž pochází ze siamských dvojčat, ale při rozdělení její sestra nešťastně zemřela a zdrcená Pim tehdy opustila svou zem. Jenže pobyt v domě neprobíhá vůbec podle jejich představ. V noci ji začnou trápit noční můry a dokonce i ve dne jí pronásleduje přízrak mrtvé sestry Ploy. To ji začne dohánět k šílenství a nikdo z blízkého okolí nedokáže pomoci. Že by snad bylo něco pravdy na pověře o siamských dvojčatech která zní: pokud jedno dítě zemře, to druhé ho brzy následuje…Vee se snaží přijít celé věci na kloub a postupně poodhaluje manželčino děsivé tajemství z minulosti.
Posledních několik let se do Evropy dostává stále více thajských hororů a mnoho z nich se dočkalo velice kladného přijetí a velké obliby. Dvojice režisérů tohoto snímku rovněž není žádnou neznámou, protože oba tyto pány proslavil již před třemi roky natočený film Shutter (2004). Film se dočkal docela velkých ovací a zařadil se mezi nejlepší thajské horory všech dob. Proto spousta fanoušků čekala i tentokrát pořádný třesk, ale po skončení filmu ve spoustě z nich zůstaly dosti rozporuplné dojmy. Nedá se říct, že by byl film vyloženě špatný, ale kvalit svého předchůdce v žádném případě nedosahuje.
Siamská dvojčata jsou přitom dosti žhavým tématem, vždyť je kolem nich dodnes rozprostřeno jakési tajemství a spousta dohadů o jejich pocitech a společném soužití. Pro někoho jsou to monstra, hybridi i pekelná stvoření, ale pro větší část dnešní společnosti jen neobyčejné dvojčata, které lze díky moderní vědě během jejich života rozdělit a obě mohou žít dále zcela normální život. V tomto filmu však uvidíme, že siamská dvojčata mají i své stinné stránky. Svého sourozence lze totiž brát i jako velkou přítěž.
Samotná náplň filmu je rozdělená do dvou dějových linií. Pomocí několika flashbacků se přeneseme do dětství obou sester, které nebylo zrovna nejrůžovější. Žili jen s matkou a jejich okolí a hlavně děti ze sousedství si z nich dělali neustále srandu. Proto si k sobě vytvořili mnohem pevnější pouto než jen sesterské. To se ovšem otřáslo v základech při jejich pobytu v nemocnici, kde se jedna z dívek zakoukala do malého chlapce. V tu chvíli začali být pro sebe přítěží, protože zatímco jedna prožívala chvíle štěstí, ta druhá žárlila. Převážná část filmu se samozřejmě odehrává v současnosti, kde sledujeme příjezd Pim a Veeho do Thajska. Atmosféra do té doby moc hororově nevypadala a divák se může i lehce nudit, ale vše se začne měnit s příchodem nočních můr a zjevování děsivého přízraku. Bohužel je nutno si položit otázku jestlipak jsme už něco podobného neviděli mnohokrát někde jinde? Tvůrci se pokusili diváky zaujmout tradičním asijským způsobem, čili vybafnutím mrtvé dívky s dlouhými vlasy, která se zjeví kdekoliv, kdykoliv a pokaždé ráda mění vzhled i tvar svého těla. Tu se objeví v zrcadle, jindy zase oběšená na lustru nebo ve vaně. Poslední dobou mi začíná trochu lézt na nervy, že jsou tyhle asijské filmy tak trochu na jedno brdo. Divák si už na tento styl strašení zvykl a tak se asi málokomu poštěstí, aby ho něco vylekalo. Tím pádem houstnoucí atmosféra ztratila svůj mysteriózní nádech a účel. Abych ovšem jen nekáral, tak se zde vyskytl velice podařený hudební doprovod, který se tak stal částečnou náplastí na pošramocený zážitek.
Mnohem lepší už je to se scénářem. Oba režiséři se ve svém díle snažili diváky napínat co možná nejdéle a dopomohli k vytvoření nejedné konspirační teorie co že se to vlastně skrývá v pozadí příběhu. Ve filmu prožijeme několik velice zajímavých zvratů, které výrazně ovlivní dosud probíhající děj a divákovi se tak jeho doteď vybudovaná stopa zbortí jako domeček z karet. Proto není ani divu, že se ve finále dozvíme pro někoho šokující odhalení celé pravdy, pro jiné jen potvrzení jejich vlastních úsudků, které tak nějak v podvědomí stejně všichni tušíme už od poloviny příběhu. Výkon obou hlavních herců byl docela uspokojující, sem tam by se daly sice najít nějaké ty zlepšováky, ale jinak se režisérům jejich výběr a obsazení celkem povedl. Navíc snímek získal i řadu nejrůznějších ocenění a nominací na různých světových festivalech.
Film Alone je takovým neškodným thajským hororem, který příliš nevyděsí za to ovšem docela zaujme svým dějem. Ten je místy velice barvitý a v některých scénách opravdu atmosféra graduje ve velkém stylu, jenže bohužel těchto pasáží je velmi málo. Ve své podstatě jde jen o další tuctovou duchařinu, ve které figuruje dívka s černými vlasy a tenhle asijský fenomén mě už přestává pomalu bavit. Ve skrytu duše doufám, že už zase vymyslí něco nového, ale musí to být velmi rychle. Na tohle by se neměli dívat žádné siamské dvojčata, protože by z toho mohli mít i menší psychické trauma.