Amazonia: The Catherine Miles Story (1985)

Český název: Krvavá Amazonka
Režie: Mario Gariazzo
Rok výroby: 1985
Délka: 90 min
Země: Itálie
Alternativní názvy: Schiave bianche: violenza in Amazzonia / Forest Slave

Hrají:
Elvire Audray … (Catherine Miles)
Will Gonzales … (Umukai)
Andrea Coppola … (Catherine’s Uncle)
…a další

Catherine právě ukončila své studia v Anglii a vrací se za svými rodiči do Brazílie, kde se narodila. Její otec tam vlastní velkou kaučukovou plantáž. Na uvítanou jí připraví narozeninovou párty, protože slaví své osmnáctiny. Na druhý den vyráží se svými rodiči na projížďku po Amazonce, která se změní v tragédii. Při zakotvení v jedné tiché zátoce jsou ze zálohy napadeni, oba rodiče umírají a Catherine se stává zajatkyní lovců lebek. Ti ji odvedou do své vesnice, kde je s nimi nucena žít. Přes marnou snahu utéct se nakonec přece jen smíří se svým osudem a přizpůsobí se zvykům domorodců. Ve svém nitru však pořád cítí smutek a jediné, co ji drží při životě, je neuvěřitelná touha po pomstě. V kruté divočině musí přetrpět nejen ponižující chování domorodců, ale i nástrahy, které jí připraví sama příroda.

Společnost Řitka Video ve spolupráci s Filmagem vpustila do našich trafik další z řady kanibalských hororů osmdesátých let. I když s označením ,,horor‘‘ bych byl u tohoto snímku dost opatrný. Přestože je tento film často označován jako Cannibal Holocaust 2, tak s legendárním, a prozatím i nejlepším kanibalským hororem všech dob, nemá absolutně nic společného, pouze se snažil těžit z tohoto názvu. Postupem času však toto označení zcela zmizelo ze světa, protože to všichni brali pouze jako nemístný žert. Diskutabilní je i označení, že film je natočený podle skutečné události. Trochu jsem pátral na internetu, ale nic se mi nepodařilo nalézt, tudíž soudím, že je to výmysl a další laciný reklamní trik. Film Amazonia je především dobrodružný snímek prošpikovaný romantickou vložkou.

Na svědomí ho má režisér Mario Gariazzo, který se především živil natáčením průměrných westernů a krimi filmů. Nejblíže ze všech kanibalských filmů, které jsem měl možnost vidět, mu je nejspíš Man from Deep River (1972). Protože i zde uvidíme za celou dobu kanibaly pouze jednou, a to na velmi krátkou dobu. Stejně tak nás skoro celým filmem provází romantická vložka, která ve správném kanibalském filmu nemá co dělat. Na druhou stranu ovšem musím říct, že i tento snímek stejně jako Man from Deep River má své osobité kouzlo, které mě dostalo. Pokud totiž vynechám do očí bijící chyby a gumové gore scény, tak jsem sledoval průměrný děj jenž mě moc nenudil a s chutí jsem se dodíval až do konce.

Samotný příběh má dvě dějové linie. Tou první je přítomnost, kdy máme možnost sledovat soudní proces s hlavní hrdinkou Catherine, která byla obžalována z dvojnásobné vraždy a žalobce chce pro ní nejvyšší trest. Obhajoba a především samotná Catherine se snaží zapůsobit na porotu i soudce vyprávěním svého příběhu. Tím že nevynechává žádné detaily, chce říci světu sice strašlivou, ale zato neuvěřitelnou pravdu, která by se stala světovým trhákem. Její příběh je plný násilí, vražd, ale i nádherných okamžiků a především nesmrtelné lásky. To už však nás hororové fandy moc zajímat nemusí. Tím se dostáváme ke druhé dějové linii, ve které uvidíme čím vším si naše hrdinka musela projít.

Přestože ve filmu neuvidíme to nejdůležitější, tedy kanibaly, ostatní prvky a osnovy kanibalských snímků jsou zde do jisté míry dodrženy. Film je natočený v nádherném prostředí amazonského pralesa, které patří mezi poslední panenské místa na naší planetě. Okouzlující vodopády, divoké peřeje, nepřístupná džungle, to vše je ozdobou tohoto filmu. Neubráním se ovšem tvrzení, že ne všechny záběry jsou originální. Podle mě si jich filmaři hned několik vypůjčili z nejrůznějších dokumentů, protože oproti jiným záběrům byly v naprosto odlišné kvalitě a do celkového kompletu mi moc nezapadaly.

Hudební doprovod je rovněž vypůjčený od svých slavnějších předchůdců, takže tvrzení, že uslyšíme originální melodie jde trochu mimo mísu. Navíc to co zdobilo např. Cannibal Holocaust, to se sem vůbec nehodilo. I zde se vyskytlo několik scén, při kterých muselo ochranářům zvířat hnout žlučí. Máme šanci vidět hned několik zajímavých scén, kdy levhart nejprve zabije srnku a poté nepohrdne ani opicí. Horší už to však bylo se samotnými gore efekty. Režisér do svého filmu zasadil lovce lebek a tak se většina těchto scén točila kolem řezání a rozbíjení hlav. Bohužel gumovost byla vidět na první pohled a tak zážitek z těchto krvavých jatek vyzněl do ztracena. I čeští gumáci byli lépe zpracovaní než hlavy mrtvých obětí. O něco kvalitnější už bylo umučení domorodce, který byl chycen při cizoložství. Tady si s tím páni maskéři dali více záležet. Posledním nepostradatelným prvkem kanibalských filmů je nahota. S tou se tady rozhodně nešetřilo a tak především mužská část publika musela být do jisté míry uspokojena. Nahých krásek se zde ukázalo hned několik a rozhodně se nestyděly ukázat skoro všechno. Rovněž i hlavní hrdinka měla co nabídnout a tak se skoro v celém filmu objevovala téměř celá nahá. Tím pádem bylo k vidění i několik lechtivých scének, jako například domorodé odpannění kusem bambusu. Celý film pak skončil finálním odhalením pravých vrahů, které je vám ovšem jasné už po prvních patnácti minutách.

Herecké výkony se pohybovaly na hranici průměru, všem ovšem vévodila hlavní hrdinka, díky které jsem se dodíval až do konce. Navíc nám režisér i scénárista ukázali i jeden celosvětový problém, který je drsnou realitou, a to lov boháčů na primitivní domorodce jen tak pro zábavu.