Režie: Bob Clark
Rok výroby: 1974
Délka: 98 min
Země: USA
Hrají:
Olivia Hussey … (Jess Bradford)
Keir Dullea … (Peter Smythe)
Margot Kidder … (Barbara ‘Barb’ Coard)
John Saxon … (poručík Kenneth Fuller)
Lynne Griffin … (Clare Harrison)
…a další
Městečko Bedford se připravuje na oslavování svátků vánočních a místní univerzitní koleje se pomalu vyprazdňují. Na jedné z dívčích kolejí se však schyluje ke strašené tragédii. Některá děvčata ještě neodjela a brzy toho budou velmi litovat. Jejich soukromí totiž naruší příchod nezvaného hosta, který se ukryje na půdě a rovněž obscénní telefonáty neznámého muže. Netrvá to dlouho a záhadný cizinec začne vraždit jednu dívku za druhou. Na tyhle vánoce žádná z nich jen tak nezapomene!
Mnozí z vás budou nejspíš znát novější remake z roku 2006, ale věřte že oba filmy spolu mají společného jen velmi málo. Protože tento kultovní horor patří mezi nejlepší slashery všech dob a může se pyšnit tím, že je natočený ještě před legendárním Halloweenem – tudíž si zachoval svou nevšední originalitu a nestal se jen tuctovou kopií. Jedná se o životní dílo režiséra Clarka, které se mu už nepovedlo ničím překonat. Přitom samotný příběh není zezačátku nějak zvlášť zajímavý, tedy dokud si jej nepustíte celý. Protože zde najdete jen velmi málo prvků, které by jste mohli pokárat.
Díky stáří filmu se režisér vyvaroval skoro všem chybám dnešní moderní doby, kdy se dává přednost co největší brutalitě a za pomoci speciálních efektů i různým nadsazeným mordům. Atmosféra filmu se pomaličku stupňuje a divák s napětím očekává každý další vrahův krok. Ten zůstává po celou dobu trvání filmů zahalený pod závojem skryté identity a kromě svých rukou a obrysů postavy neukáže víc. Za pomoci mysteriózního hudebního doprovodu a neslušných telefonátů se pomalu rozehrává psychologická hra s divákovou myslí, za což patří režisérovi velké díky. Jednotlivé vraždy mají mezi sebou docela velké časové intervaly, ale o to víc se na ně každý těší, protože čím víc se blížíme ke konci, tím jsou rafinovanější. Je sice pravda, že místy se může divák začít nudit, protože probíhající děj začne připomínat obyčejnou detektivku, ale i tyto pasáže dokázali tvůrci vyplnit zajímavým materiálem, kdy poodhalí několik velice zajímavých informací o životě jednotlivých postav, které jsou opravdu pestrobarevné. Nejzábavnější mi přišla opilá studentka, která začne vysvětlovat buranskému policistovi telefonní předvolbu na dívčí kolej a slovo FELACE tak nabere diametrální význam.
Sprostými slovy – teda alespoň v českém dabingu – se rozhodně nešetří. Třešničkou na dortu jsou vrahovy telefonáty se studentkou Jess. Musím se přiznat, že některé úryvky jsem si pouštěl několikrát po sobě a musel jsem si je i zapsat. Na každý další telefon jsem se těšil asi víc než následující vraždu. Ani ty bych však nechtěl nějak hanit, protože některé z nich patří do nejtěžšího kalibru. Hlavně tedy pohled na udušenou dívku v houpacím křesle. Tenhle pohled mě bude asi strašit v následujících snech. V neposlední řadě nesmím opomenout skvělé herecké výkony většiny zúčastněných, které ačkoliv moc neznám, na mě udělaly docela solidní dojem. Navíc si film odnesl i dvě ocenění z různých Kanadských filmových festivalů.
Black Chrismas si zařadím mezi filmy, které si z oblibou pustím určitě ještě několikrát, protože ve mně zanechaly příjemný hororový zážitek. Určitě bych ho doporučil všem, kteří ho ještě neviděli. Film je nabitý mysteriózní atmosférou, famózní hudbou a slušnými hereckými výkony. Přesně tak by měl vypadat každý dobrý slasher. Nejvíc oceňuji režisérovu snahu pohrát si z divákovou myslí až dokonce a brzkým neodhalením vrahovy totožnosti.