Režie: Douglas Cheek
Rok výroby: 1984
Délka: 88 min
Země: USA
Hrají:
John Heard … (George Cooper)
Daniel Stern … (A.J.)
Christopher Curry … (Bosch)
Kim Greist … (Lauren Daniels)
… a další
C.H.U.D. je zkratka pro takové malé vědecké faux-pas. Zastupuje název Canibalistic Humanoid Underground Dwellers, což se dá volně do češtiny přeložit jako kanibalističtí humanoidní obyvatelé podzemí.
O co jde? V New Yorku se začínají ztrácet lidé. Kdyby jimi byli pouze bezdomovci, jichž v městských podzemních prostorách žijí již po nějaký čas tisíce, nikoho by to nezajímalo. Tedy kromě jejich kamaráda, reverenda a živitele A. J. Shepherda. Fakt, že se ztrácejí i řadoví občané, zajímá pro změnu policejního kapitána Bosche. Spojí tedy své síly a bez ohledu na nevoli hlavounů, kteří samozřejmě vědí, v čem je problém, nasazují všechny možné prostředky k tomu, aby odhalili pravdu. Nezávisle na nich se pouští do reportáže fotograf George Cooper. Vydává se do podzemních prostor, kde se za velice podivných okolností setkává se Shepherdem, který rovněž v tu chvíli utíká před tím, co všichni somráci popisují jako nestvůry, a čemu hlavouni říkají C.h.u.d. Proč? Protože nekonečné podzemní katakomby velkého města poskytují dostatek prostoru pro věci, které by tam být neměly a s jejichž vedlejšími účinky na zvědavé bezdomovce se nepočítalo.
Film, označovaný jako čistokrevný horor, získal v roce 1985 cenu za nejlepší fantasy film. Tím však není řečeno, že jde o naprosto vynikající kousek. Jedná se totiž o klasické béčko.
Již průvodní informace filmu slibují, že půjde v podstatě o požírání obyvatel New Yorku tajemnými monstry. Ať už lze od toho očekávat jakkoli kruté zacházení s divákovým žaludkem, krvavé orgie italského stylu se nekonají, nabídnuto je pouze několik slibných záběrů.
Snímek je zaměřen na atmosférické zobrazení podzemních prostor. Psychedelická hudba tu vyvolává stísněnost podobnou filmu Věc. Chce to ale trošku představivosti, ne každého to trkne. Celé to totiž samozřejmě zjemňují nekonečné „meziscény” klasických leckdy zbytečných dialogů. Celkový pocit je pak blíže neurčitelný a pohybuje se někde v kategorii „průměrnosti”. Kdyby se v podzemí odehrávala podstatně větší část filmu, docela by se člověk i bál.
Po vizuální stránce nelze filmu mnoho vytknout. Monstra vypadají sympaticky (tedy z pozice milovníka odporných kreatur). I když jim trvá poměrně dlouho, než se objeví. Zhruba do poloviny je slyšet pouze jejich hlasy a vidět maximálně ruku nebo oči. Trochu jsem se bál, že u toho i zůstane. Pak se zjevila v celé své kráse. Na vážnosti jim to příliš neubralo a na celkové atmosféře také ne, ale tvůrci mohli víc přitlačit na pilu. Mohli si s nimi více vyhrát, protože moc masakru plešaté postavy s natahovacími krky a svítícími bulvami stejně nenadělají a déle než na zlomek celkové doby snímku je neuvidíte. Krvavé scény rovněž. Pouze jejich výsledky, jako např. poházené kusy těl apod.
Co by to bylo za béčko, kdyby nebylo plné logických nejasností? Bezbranní policisté tváří v tvář zlu, na druhé straně dostatečně silná dívka, jinak velmi křehká. Zvláště ke konci pak i (u těchto filmů) minimálně pracující mozek přestává pobírat nějak podezřele náhodný sled událostí, v němž se nakonec sejdou ti, co se sejít měli, ačkoli by už měli možná být mrtví. O velmi zamlženém konci, z něhož není patrné, jak to vlastně dopadlo, nebo jestli to vůbec nějak dopadlo, je lepší vůbec nepřemýšlet.
Co mě příjemně překvapilo, bylo takřka hvězdné herecké obsazení. John Heard (otec Kevina v komedii Sám doma), Daniel Stern (dlouhoprsťák Marv ze stejného filmu) nebo třeba pár vteřin Johna Goodmana. To však nezaručuje, že se zde člověk bude za břicho popadat. Není z čeho.
C.H.U.D. je klasicky odvedený b-film, který nezapře svoji dobu. Je plný tradičních klišé. Pohrává si s vážnou myšlenkou, oddaluje příchod monster, neobsahuje téměř žádnou smrt na kameru, klade důraz na spoušť po jatkách, zbytečně urychluje a zamlžuje konec. Na druhé straně je to velmi přitažlivý počin a má někde ve svém žánru i v srdcích mnohých nepochybně vyhloubené místečko.
Průměrné béčko z 80.let. Pro mě to však není žádná velká pecka, kterou
bych si zařadil mezi své nejoblíbenější filmy. Snímek je plný žánrového
klišé, nudných pasáží, které se sice snaží vypadat humorně, ale na mě to
moc nezabíralo. Na druhou stranu se zde však vyskytlo i několik hodně
zajímavých pasáží, kvůli kterým jsem se dodíval až dokonce. Asi nejvíc
mě odrazoval příšerný český dabing, který mi po celou dobu pil
neskutečně krev. Kupodivu se mi zde však líbila vytvořená atmosféra v
určitých místech snímku, kdy hudební doprovod exceloval a když k tomu
přidám i povedené masky nestvůr a trošičku směšné gore efekty tak dám
při troše dobré vůle…
Taky priemer ktory sa nahodou celkom slusne pozeral ked si odmyslim prisery zo ziarovkami v ociach tak aj 60% tomu dam aj obcas napinave aj obcas krv taka slusna podivana
Opět další klasické béčko, které nemůže chybět ve sbírce žádného milovníka starších béčkáren. Oproti druhému dílu je tu spíše k smíchu ta nelogičnost, dvojka je už opravdovou komedií (“masóóó”).