Český název: Brána II
Režie: Tibor Takács
Rok výroby: 1992
Délka: 90 min
Země: Kanada
Další názvy: Gate II; Gate II: Return to the Nightmare
Hrají:
Louis Tripp … (Terrence „Terry” Chandler)
Simon Reynolds … (Moe)
James Villemaire … (John)
Pamela Adlon … (Liz)
Neil Munro … (Art)
… a další
Terry, známá tvář z prvního dílu, tak trochu pokračuje v odhalování tajemství pekelné brány. V rozbořeném domě svého někdejšího kamaráda, na jehož zahradě se objevila záhadná díra, zkouší vyvolat zlo, aby jej mohl spoutat. Takový počin by mu zajistil, že by se mu plnila přání. Je však při obřadu překvapen trojicí teenagerů. Nastává problém. Právě jejich neuvážeností totiž hrozí, že pekelný vládce malých stvoření dostane svoji pro vládu nad světem potřebnou oběť.
A je tu další pokračování původně jakžtakž dobrého snímku, který bohužel sklouzl do kategorie odvaru z vyschlého sáčku. V jistém směru jde film úplně jinou cestou, v opačném se alespoň částečně přiživuje na určité stránce svého předchůdce, již do značné míry taktéž rozvíjí, což je pozitivní.
Onou pro film dobrou skutečností myslím zaměření na vizuální efekty. Větších monster je zde tentokrát o něco víc. Jejich zpracování odpovídá nastolenému standardu. I zde však film značně zakolísal. Jedná-li se o malá monstra, omezili se tvůrci pouze na jeden exemplář. K tomu se v případě záběrů jeho útoku vůbec neobtěžovali nějak (třeba vhodným střihem) zakrýt krkolomný pokus o digitalizaci. Kdyby se raději zůstalo u staré dobré ruční práce a záběrů před skokem a po skoku, místo směšného světelného a rušivého protáhnutí letící postavičky prostřednictvím bůhví jaké techniky, vyzněl by film daleko lépe. Velkou škodou je v případě monster absence neustále očekávaného hlavního pekelníka.
K těm vyloženě špatným kvalitám patří především samotná hlavní postava. Její představitel o něco povyrostl, což s sebou přineslo bohužel i jisté zklidnění. Herecký výkon se mu musí nechat, stejně tak i určitá nudnost. Jistou pomalejší atmosféru, které by se takto dosáhlo, zase ruší až moc bláznivé postavy dvou břídilů, takže ani po stránce celkového nádechu snímek na svého předchůdce nedosahuje. Ani co se týče vtipnosti. Uznávám, že přeměna věcí ve výkaly se v jisté fázi jeví úsměvně, ale nikoli nutně.
Druhá Brána pouze bezúspěšně klouže po brzdné dráze, již za sebou nechala Brána první. Ubírá se totiž trochu jiným směrem v hlavní myšlence a hlavně se v takové míře nezabývá maličkými příšerkami. Žalostnou zápletku, suché herecké výkony a nucený humor drží nad vodou ještě horšího podprůměru snad jen výborné vizuální zpracování monster, jež jsou snad to jediné, co se dá z tohoto filmu zapamatovat.