Český název: Vrata do podsvětí; Brána I.
Režie: Tibor Takács
Rok výroby: 1987
Délka: 85 min.
Země: Kanada / USA
Hrají:
Stephen Dorff … (Glen)
Christia Denton … (Al)
Louis Tripp … (Terry)
Kelly Rowan … (Lori Lee)
Jennifer Irwin … (Linda Lee)
Deborah Grover … (Mom)
… a další
A máme tu jeden z těch hororů, na nichž je jasně vidět, že jsou zaměřeny na nezkušeného a pokud možno menšího diváka. Ale ne zase úplně malého. Pouze tak jako hlavní hrdinové.
Hlavním hrdinou je chlapec Glen. Je mu něco kolem dvanácti let. Má starší sestru Al, jednoho stejně starého kamaráda Terryho, který je ulítnutý do heavy metalu a satanismu, na zahradě spadený strom a rodiče, chystající se na víkend odjet. Al je samozřejmě přesvědčí, že plánované hlídání není potřeba. Večírek pro teenagery tedy může začít. Dva malí kamarádi se ho neúčastní, mají dost práce s podivným předmětem, jenž našli v díře po spadeném stromu. Do ní se záhy podívá i Glenův mrtvý pes, který za záhadných okolností do rána vypustil duši. Pohřbí ho tam jeden z účastníků večírku. To by samo o sobě nevadilo, kdyby se Terry v jedné ze svých desek nedočetl, že ta díra je nejspíš branou do pekla. Rozhodne se nad místem odříkat zaklínadlo. A hle! Brána se otevírá a malí ďáblíci z prastarého podzemního společenství se chrlí ven. Hledají dvě lidské oběti, aby se jejich prostřednictvím mohli zmocnit světa…
Dětské horory nebývají po dějové stránce nijak náročné. To je i případ Pekelných vrátek. Dorost je sám doma a na zahradě jej straší díra, z níž něco kouká. Pokud by si však někdo myslel, že veškerý děs, najde-li se tu nějaký, pochází pouze z neznáma možného pekla, pak se mýlí. Časem dojde i na monstra, nebo spíše na mini-monstra. Ve finále pak nechybí maxi-monstrum. Trvá však poměrně dlouho, než se film trochu rozjede. Dokud se neobjeví malé potvory, není pořádně na co koukat. A poté zase nevíte, kam se dívat dřív. Bohužel nejsou čertíci vidět tak často, aby se jich diváctvo mohlo nabažit.
Příšerky dopadly z pohledu milovníka monster na výbornou. Jsou věrohodné, k čemuž jim dopomáhají i jejich mrkající víčka. V žádném případě z nich ale nejde strach. Ani když se snaží někoho kousnout. Při této činnosti trochu ztrácejí na realističnosti, neboť je vidět, že jsou použity jen jejich makety. Jinak působí jako bravurně převlečení lidé. Z dvojakosti způsobu jejich použití pramení možné překvapení diváka v tom, že mu z několika záběrů není zcela jasné, jak jsou vlastně monstra velká. Větší respekt jde z finální příšery. Její pohled je smrtící, zvuky jejího dýchání znepokojivé. Jen škoda, že nikoho nesežere. Což vám může napovědět, že mnoho krve si neužijete. Spíše než na děs byste se měli těšit na příjemnou vizuální stránku filmu. Masky jsou ostatně to, čím byl snímek na dlouho proslulý.
Ostatní stránky filmu, jako je hudba, střih apod., splňují nároky lehkého nadprůměru. Herecké výkony dětských postav jsou jako obvykle vydařené, o čemž svědčí i nějaká ta nominace a ocenění. Nelze rovněž nezmínit, že na své si částečně přijdou i diváci se smyslem pro humor.
The Gate je příjemný snímek, jenž se může pochlubit zejména bezvadnými vizuálními efekty. Na druhou stranu postrádá trochu toho děsu, lépe sešroubované logiky a větší míru záživnosti v první polovině.