Český název: Neviňátka
Režie: Jack Clayton
Rok výroby: 1961
Délka: 100 min
Země: UK
Hrají:
Deborah Kerr … (Miss Giddens)
Megs Jenkins … (Mrs. Grose)
Michael Redgrave … (Strýc)
Martin Stephens … (Miles)
Pamela Franklin … (Flora)
Peter Wyngarde … (Peter Quint)
…a další
Paní Giddensová miluje děti a proto neváhá příjmout zaměstnání opatrovatelky dvou sirotků na rozlehlém anglickém statku. Práce je složitější kvůli několika faktorům – předchozí členové služebnictva zemřeli za podivných okolností a majitel statku nechce být za žádnou cenu obtěžován. První klidné dny střídají pochybnosti, které v paní Giddensové vzbuzují nejen děti svým chováním, ale i vynořující se přízraky.
I pro méně znalé diváky je tato zápletka v dnešní době vydlážděna desítkami filmů s podobnou tématikou. The Innocents mě ovšem usvědčily v tom, že i černobílá duchařina může nabídnout nevšední zážitek. Už od úvodu – kdy poprvé (a ne naposledy) zazní smutná melodie o milencích pod vrbičkou, jež většinou předznamenává příchod temných sil – jsem se zamiloval do kouzelné atmosféry filmu.
The Innocents jsou s ohledem na své stáří natočeny velmi dobře – dominuje krásná hra stínů, silné zvukové i praktické efekty, samozřejmé herecké výkony (i od dětí) a pozvolna uvolňované napětí. Rozhodně to není duchařská exhibice, jak ji známe z dneška a ani jí nechce být. Autoři se drží při zemi za účelem sympatické dvojznačnosti vyprávění, z níž není úplně jasné, komu straší v hlavě a kdo z této bitvy vzešel vítězně.
Dnes již víme, že neviňátka Miles a Flora se nedočkali tak hlasitého přijetí jako později Damien z Přichází satan nebo Regan z Vymítače ďábla. Přesto všechno překonali propast půl století lépe než si většinou dokážu představit.