Knock at the Cabin (2023)

Hrají:
Dave Bautista … (Leonard)
Jonathan Groff … (Eric)
Ben Aldridge … (Andrew)
Nikki Amuka-Bird … (Sabrina)
Rupert Grint … (Redmond)
Abby Quinn … (Adriane)
Kristen Cui … (Wen)
… a další

Už jsem to kdysi psal, ale napíšu to i podruhé. Jednou budu muset přepsat životopis o indickém režisérovi M. Night Shymalanovi, jehož zářnou budoucnost na začátku 21. století rozbila na padrť série špatných filmů. Z výšin až na dno. A po jeho posledním zářezu to nemůže být jinak.

Někdo klepe na dveře. Dveře jsou součástí chaty, v níž prožívají dovolenou Eric a Andrew s adoptovanou dcerou Wen. Návštěva už neklepe, ale dobývá se do chaty. Jsou to 4 lidé s podivnými zbraněmi a mají drsné přání. Blíží se konec světa a oni jsou poslední nadějí. Boha může od zničení planety odradit jen dobrovolná oběť. Návštěvníci naléhají, uvěznění odmítají. A mezitím se rozbíhají globální katastrofy…

Hele, nechci tu příliš mávat biblí, ale založit scénář na tak naivní rovině je hodno tak čerstvě vystudovaného režiséra co dostal od Netflixu pár milionů na svůj první projekt. Shyamalan už ale taky nedostává obří honoráře, takže tu máme drama z jedné chatky, v němž nikomu nelze fandit. Únosci jsou vlastně zoufalci, uvěznění stejně jako divák koukají jako blázni, a i Bůh je záporná postava, která si hraje podivné hry a osud lidstva vkládá do rukou homosexuálního páru. To jako vážně? Ježíš už nestačí?!

Jestliže se na Někdo klepe na dveře chcete podívat, poněvadž čekáte typický režisérův rukopis včetně závěrečného omračujícího twistu, zklamu vás. On tu žádný není! Tohle je asi první případ, kdy Shyamalan začne, skončí a není moc co komentovat. Řečem o nějaké dvojznačnosti se akorát směju, neboť film jasně tvrdí, že (budu se opakovat) Bůh je záporná postava, která si hraje podivné hry a osud lidstva vkládá do rukou homosexuálního páru. Kniha, ze které Shyamalan vychází, to akorát na konci řekne více otevřeně a přímočaře.