Režie: Joseph Mbah
Rok výroby: 2018
Délka: 86 min
Země: USA
Hrají:
Katie Peabody … (Josephine)
Anna Harr … (Adelia)
Luke Waxman … (Bram)
Cleon Gionet … (Krampus)
Maria Olsen … (sestra Rafus)
Shannyn Lambert … (Lena)
… a další
Během první světové války skupina amerických vojáků překvapí německého nepřítele a do rukou se jim dostanou záhadné artefakty. Velitel akce je však následně sám zabit a aniž by to někdo tušil, jsou tajemná kniha i amulet zaslány jeho manželce Josephine do Států. Ta právě nastoupila coby nová učitelka do sirotčince a když se dozví o smrti svého muže, psychicky se zhroutí. Jedna z dívek se zmocní starodávné knihy a podaří se jí přeložit část neznámého textu. Nevědomky vyvolá pekelného Krampuse, který ihned započne své řádění. Jediná, kdo ho může zastavit je právě Josephine a síla amuletu, ale sama to rozhodně nedokáže…
Vánoce nám už klepou na dveře, a tak jsem se i já poohlédl po nějakém tom hororu s vánoční tematikou. A jak už u mne bývá zvykem, lovil jsem se v méně známých vodách. Filmů s Krampusem existuje už několik, ale jen málokterý má alespoň průměrnou kvalitu a bohužel ani tento žádnou díru do světa nikdy neudělá. A zcela oprávněně. Protože již od samotného začátku až do úplného konce to byla jedna velká bída.
Již při útoku amerických vojáků jsem si připadal jak Alenka v říši divů a nestačil jsem zírat na tu amatérskou fušeřinu. To jsem ale ještě netušil, co bude následovat. Přesuneme se totiž do sirotčince, kde děcka vesměs dělají, co chtějí, a to i přes „tvrdou ruku“ sestry Rafus, nechybí šikana, opilý kněz ani hromada nudných dialogů – okořeněné bláboly o alchymii mezi zapálenou Adelií, její kamarádkou. Máme tu i šmírování nové paní učitelky, která vypije na ex panáka dřív jak já a já začal nervózně sledovat časomíru.
Ono kdyby šlo o klasické drama, možná bych i dokázal přivřít oko a přistoupil na hru scenáristy, ale jelikož mělo jít o horor, tak kde sakra byl. Téměř 40 minut se nic neděje a když už se konečně Krampus objeví na scéně, musel jsem se začít hlasitě smát a zároveň i kroutit hlavou. Těch pár mordů proběhne mimo záběr kamery, použití barevných filtrů už taky vyšlo z módy a navíc ta jeho maska vypadala otřesně. Když k tomu připočítám až směšný závěr, bylo vymalováno. Finále je odbyto strašně rychle, hororovou atmosféru aby tu až na pár nepatrných záchvěvů jeden pohledal.
Krampus Origins tak možná zaujme svým plakátem (ale i ten je jen falešným lákadlem, protože Krampus tu vypadá mnohem hůř), nebo pánové najdou zalíbení v představitelce hlavní hrdinky. Jinak je tu ovšem minimum věcí, které pravdu stojí za větší pozornost. No vlastně spíše žádné.