Český název: Znamení ve zdi
Režie: Eric Valette
Rok: 2002
Délka: 90 min
Země: Francie
Hrají:
Gérald Laroche … (Carrère)
Philippe Laudenbach … (Lassalle)
Clovis Cornillac … (Marcus)
Dimitri Rataud … (Pâquerette)
Didier Bénureau … (Hippolyte Picus)
… a další
Moderní hororové pokusy o okázalost jsou pro leckoho únavné. Nerozumná snaha diváka šokovat jej paradoxně vede často k touze po něčem trochu klidnějším. Po filmu, v němž prostředky jsou skutečně jen prostředky. Ve Francii před šesti lety jeden takový snímek vznikl a setkal se s průměrným zájmem i průměrným hodnocením. Česká distribuce jej nazvala Znamení ve zdi.
Ve vězení se v jedné cele sejde dost nesourodá čtveřice. Mladík, který s oblibou vše jí, jeho partner/rodič transsexuál, postarší knihovník a majitel firmy. Poslední jmenovaný, coby ústřední postava celého snímku, přijde do již zaběhnutého systému vztahů. Narozdíl od svých spolubydlících se těší dobrému duševnímu zdraví, některé vazby mezi ostatními muži se mu tedy zdají být bizarní a netouží po zapojení do nich. Tím spíš, že doufá, že je pro něj vězení jen dočasné a že mu jeho manželka, s níž má malého chlapce, legálně z vězení pomůže. Jenže milý Carrère brzy zjišťuje, že nadhodnotil loajalitu své ženy.
Proto když je v cele objevena kniha s tajemným obsahem, který by naše čtyři odouzené snad mohl dostat za zdi vězení, stane se Carrère jedním z iniciátorů pokusu o útěk. Bohužel pro vězně – mít k dispozici tajemné formule není totéž, co mít k dispozici krumpáče, a tak se celé dobrodružství osudovým způsobem zkomplikuje.
Veškerý děj se odehrává na malém prostoru mezi čtyřmi stěnami a takřka po celou dobu divák sleduje život odsouzených, pro které je největší událostí návštěva vězeňské nemocnice, vycházka a oběd. Když se jim do rukou dostane tajemný zápisník, mění se jejich vztah k němu od zvědavosti, přes strach z toho, co ta malá kniha umí, až po propadnutí pokušení – co kdyby nám pomohla dostat se ven. Jak už to tak bývá, čeká na diváka v závěru filmu překvapivé vyústění, které některé nadchlo a některé zklamalo. Můj osobní názor na pointu celého filmu je někde mezi oběma zmíněnými extrémy.
Nejsilnější stránku Znamení ve zdi představuje poměrně chytrý scénář a obstojní herci. Fanouška hororu potěší, že jednotlivé události v ději lze jen velmi těžko předem odhadnout – divák totiž nedostává na výběr, mezi čím se má ve svých odhadech rozhodovat. Maléfique totiž nedisponuje žádným z klasických vyvražďovacích ani jiných schémat. V divákovi zůstává rovněž dilema, zda má počítat s nadpřirozenem, či nikoliv.
Na druhou stranu vyčíst snímku lze, že napětí je budováno především v posledních patnácti minutách, kdy se čtveřice pokouší pomocí symbolů malovaných na zeď a magických hesel probojovat k životu na svobodě. Nedočkavec natěšený na akci může ztratit trpělivost.
Do závěrečných scén jsou koncentrovány takřka všechny zvraty a divák je chvílemi stejně zmaten jako někteří aktéři. Rovněž je těžké posoudit, zda film končí či nekončí happyendem. On totiž mezi šťastným a tragickým koncem může být jen zcela nepatrný rozdíl...