Český název: Monster Hunter
Scénář a režie: Paul W. S. Anderson
Rok výroby: 2020
Délka: 99 min
Země: USA / Německo
Hrají:
Milla Jovovich … (Artemis)
Tony Jaa … (Lovec)
Ron Perlman … (Admirál)
T. I. … (Lincoln)
Diego Boneta … (Marshall)
Meagan Good … (Dash)
… a další
Paul W. S. Anderson a Milla Jovovich sice ukončili filmovou sérii Resident Evil, na poli akčních her ale zůstali. Jen vyměnili zombíky z Racoon City za příšery z jiné dimenze. Je libo další výplach, u kterého netřeba přemýšlet? Toť věčná otázka.
Už první sekvence dávají tušit, v jakém stylu Monster Hunter pojede – Ron Perlman s šílenou parukou si to brázdí se středověkou lodí po vyprahlých dunách vstříc podivnému majáku a proti němu bojuje rozzuřený písečný Triceratops. Pojďme zpátky na Zemi. Oním blesky obklopeným majákem je vlastně nestabilní teleport, který vcucne do svého světa občas i něco z toho našeho. No a tentokrát měla tu smůlu jednotka pod vedením velitelky Artemis.
Monster Hunter je prostě béčko s dvoustránkovým scénářem. Jako něco od Asylum, může si leckdo říct. Co jej povyšuje, jsou triky, poněvadž nějaký šílenec svěřil Andersonovi 60 milionů dolarů, takže všechny ty příšerky vypadají dobře. Tvůrci se vůbec snaží, aby to celé vypadalo dobře, odcejpalo to a aby nikdo neměl čas se příliš nimrat v tom, kolik Milla Jovovich dokáže během jednoho filmu přežít smrtelných pádů.
Konfrontace s příšerami – které jsou většinou směsicí draků a dinosaurů – je rovněž vtipná. Rychlopalné zbraně jsou jakožto neúčinné vyměněny za kostěné palice, mačety a luky. Atmosféra je samozřejmě v rámci žánru uvolněná, nesčetným pokusům o hrdinčinu smrt navzdory. Z hororového hlediska tak na mě udělal dojem pouze klaustrofobický únik z podzemního hnízda škorpiónova.
Monster Hunter zkrátka prosí diváky, aby si z něj udělali „guilty pleasure“. Ostatně jedné postavě zde dělá kuchaře hominidní kočka. A dozvíte se, že láva ze sopky je zdrojem pro teleport. Kdo by to však řešil, když je ten nesmysl vlastně opravdu přiznané „nevinné potěšení“.
Monster Hunter je typem filmu, který nemusíte vidět (a už vůbec ne v kině). Přesto pokud se ve vás občas probudí fanoušek jednoduchých pitomostí, úplně vedle nešlápnete.