Režie: Seth Holt
Rok výroby: 1965
Délka: 93 min
Země: Velká Birtánie
Hrají:
Bette Davis … (The nanny)
Wendy Craig … (Virginia Fane)
Jill Bennett … (Aunt Pen)
James Villiers … (Bill Fane)
William Dix … (Joey Fane)
Pamela Franklin … (Bobbie Medman)
… a další
Při prvním shlédnutí Nanny jsem se docela dlouho rozhodovala, co si o filmu myslet. Žádné vtipy zde sice nepadají, ale člověk má ze snímku v prvních chvílích trochu groteskoidní dojem – jako by čekal, kdy se to rozjede, a on se bude moct řezat smíchy. Je to nejspíš způsobeno úžasnou stylizací hlavní postavy – rodinné chůvy.
Nanny neslouží v příliš veselé domácnosti. Chladný otec, hysterická matka a kdysi dvě děti, přičemž smrt mladší z obou sourozenců – holčičky (opravdu rozkošná malá slečna – nejspíš nejmladší dítě, které jsem kdy viděla předvádět skutečné herecké výkony) – dostane jejího bratra do polepšovny. Z úmrtí je totiž viněn.
V době, kdy děj začínáme sledovat, se má mladík vrátit z ústavu zpět domů. Ani ředitel polepšovny však nemůže jeho otci zaručit, že se jim podařilo Joeho převychovat. Po jeho návratu domů se bohužel věci nezlepší. Je drsný a hrubý ke všem – nejvíce k chůvě. Když je dotázán na důvod svého chování, namítá, že to právě nanny zabila jeho sestru a jeho že se také snaží zabít.
Brzy po Joeho příjezdu dochází k další nepříjemné události. Matka je přiotrávena a jedovatá látka je nalezena pod chlapcovým polštářem. Přijíždí jeho teta, která je pro svou pragmatičnost a racionalitu pravým opakem své sestry, aby na synovce dohlédla po dobu matčiny nepřítomnosti. A ta jako první pochopí, že v domácnosti něco nehraje…
Film je prost větších chyb. Scénář se povedl, žádný z herců nepřekračuje svým výkonem meze snesitelnosti. Ovšem Nanny by nikdy nemohla být tím, čím je, nebýt její představitelky – úžasné Bette Davis, herečky nejen dvojnásobně oscarové, ale také skutečně dobré. Její pojetí rodinné chůvy, coby perfektního – a snad i ústředního – článku domácnosti, je skutečně uvěřitelné. Líbila-li se vám v podobné roli moje oblíbenkyně Maggie Smith, vězte, že tahle chůva je ještě skutečnější, dokonalejší, jen s menším akcentem na prvek humoru. Bette vytvořila přesně takovou postavu, jakou si představíte, řekne-li se: perfektní britská nanny.
Film vypadl v šedesátých letech z produkce Hammeru a jako většina podobných mě velmi potěšil. Hodina a půl je tak akorát, aby divák neztratil koncentraci a mohl si ve vší svěžesti užít i závěrečné vypointování. Jediné negativum, které mě v souvislosti s recenzovaným snímkem napadá, je skutečnost, že chvílemi snad příliš tlačí na pilu, pokud jde o vyhraněnost některých postav. Příliš labilní matka, příliš odtažitý otec, příliš zlobivý Joey a příliš perfektní chůva. Nejde však o nic nesnesitelného, jen se snažím naplnit povinnost recenzenta a hledat i mouchy na něčem, co se mi opravdu líbilo.