Režie: Boris Sagal
Rok výroby: 1971
Délka: 98 min
Země: USA
Hrají:
Charlton Heston … (Robert Neville)
Anthony Zerbe … (Jonathan Matthias)
Rosalind Cash … (Lisa)
Paul Koslo … (Dutch)
Eric Laneuville … (Richie)
… a další
Poslední člověk na zemi Robert Neville brázdí ulice New Yorku a bojuje s monstry, jimiž se stali ostatní lidé po rozšíření smrtící epidemie. Přeživší mutanti seskupení do společenství zvaného Rodina se snaží vymítit vše, co připomíná technickou civilizaci, jejíž vinou nemoc vznikla a jejímž posledním odrazem je právě Neville. Doktor, který by mohl vytvořit sérum na záchranu lidstva, neboť tak už jednou učinil…
Dle synopse asi mnohým dojde, že se jedná o jednu z filmových adaptací novely „I Am Legend” Richarda Mathesona. Těmi dalšími jsou pro zajímavost The Last Man on Earth z roku 1964, jehož je Omega Man v podstatě remakem, a I Am Legend z roku 2007.
Hlavní slovo má přirozeně postava Charltona Hestona. Je podána ve snaze přidržet se stylu šarmantního drsného chlápka do nepohody, kterému sice chvílemi hrabe, ale když se upřímně usměje, víte, že je to ten nejvhodnější kandidát na post posledního člověka na světě. Bohužel se někde něco pokazilo a dané aspekty postavy se Hestonovi nedají místy uvěřit. Byť nehraje nejhůře, není to ono. A v podobném duchu nedokonalosti vystupují většinou i ostatní herci. Kde by dále divák čekal jejich emoce a strach, objevuje se drsnost a nebojácnost (ba i nadrženost), zcela v rozporu s nastalou situací, takže i logika dostává slušně na frak.
Mutanti sami o sobě mohou budit zděšení. Pohled do jejich očí by mohl vyvolat přeběhnutí mrazu po zádech. Kdyby ovšem dostal film pod palec někdo, kdo ví, jak se rozeznívá hororová struna. Svět Rodiny je téměř naprostou žánrovou tragédií, a tak je prvek, který by mohl film vyzdvihnout, právě tím, co jej nejvíce sráží na kolena. Nemocní jsou na tom ještě bídněji než ti zdraví (nejen ze zdravotního hlediska, ale i z diváckého).
Především jsou členové Rodiny přespříliš upovídaní. Ve snaze přesvědčit Nevilla o vlastní zvrácené filosofii vytvářejí nezáživné pasáže prázdných řečí. Chtíce působit hrůzostrašně vypadají v kápích jako návštěvníci podivné párty, a to tím více, čím nevázaněji hlučí v ulicích města. Nikoli organizované společenství smrtelně nebezpečného zlořádu, nýbrž banda zkouřenců. Proč?
Protože selhalo to nejzákladnější. Atmosféra. Drtivá většina jejího potenciálu byla vysypána do kanálu tím nejhorším možným způsobem. Absolutně se do žánru hororového sci-fi nehodící hudbou. Kvůli ní se vytrácí i ten nejposlednější nádech apokalyptického hororu ve prospěch akční řežby prodchnuté vtipem. Bohužel řežby nepovedené až laxní a vtipu vycházejícího často právě z nepovedenosti.
Alespoň že v záplavě nedostatků nezbylo místo pro nudu. Zvláště první půle ubíhá velmi příjemně, a to hlavně díky dokonalému využití reálného prostředí.
Přes všechny výtky se dá říci, že je film celkem zábavný a zase takový průšvih to není. Jen je třeba mít na paměti, že jde spíše o sci-fi komedii. Horory totiž vypadaly jinak i tehdy.