Český název: Co se vlastně stalo s Baby Jane?
Režie: Robert Aldrich
Rok: 1962
Délka: 134 minut
Země: USA
Hrají:
Bette Davis … (Baby Jane Hudson)
Joan Crawford … (Blanche Hudson)
Victor Buono … (Edwin Flagg)
Wesley Addy … (Marty McDonald)
Julie Allred … (Baby Jane jako dítě)
… a další
Baby Jane bývala milovanou dětskou hvězdou. Její star však zapadla stejně rychle jako vzešla a ona konec své kariéry špatně snáší. Tím spíš, že její sestra Blanche slaví úspěchy i coby dospělá herečka. Jane žárlí a situace, kdy se Blanche po nehodě dostane na invalidní vozík, využije k jejímu tyranizování. Jejich vztah se i nadále zhoršuje a zášť ze strany Jane postupně přeroste v deformaci osobnosti a bezmocné Blanche může jít o život.
What Ever Happened to Baby Jane je specifický horor. Veškerou hrůzu obstarává jediná osoba. Nemá sedmicentimetrové tesáky ani hrdlo nikomu nepodřízne. Bette Davis děsí pohledem i hlasem. Coby psychicky nemocná osoba kolem sebe šíří hrůzu nevypočitatelnosti. V roli její ochrnuté sestry zazářila další hvězda filmového plátna – Joan Crawford. Vedle sebe se tak ve dvou ústředních rolí setkaly nejen dvě velké osobnosti, ale také odvěké rivalky, které výsledný produkt opepřily dvojí pikantností – tou, která se promítla přímo na plátno a tou mimofilmovou, čítající řadu historek z natáčení. Ostatně jejich vzájemné scény se staly předmětem nejednoho parafrázování.
Vše ostatní perfektně klape. Důkazem toho může být pětinásobná nominace na Oscara, přičemž alespoň cenu za kostýmy si tvůrci z předávání odnesli. Mě osobně, jako velkou fanynku Bette Davis, zamrzelo, že nominaci neproměnila ona (byla by to její třetí cena Akademie), ovšem doslova nesmrtelný herecký výkon, který v recenzovaném komorním snímku předvedla, a který umí přimrazit ke křeslům i dnešní diváky, lze právem označit za hlavní tahák tohoto díla, díky němuž se zařadilo mezi to nejlepší, co kdy ve světové kinematografii vzniklo.
Žánrové zařazení snímku coby dramatu - hororu je dokonalé. První polovina filmu spadá do čistokrevného filmového dramatu, zatímco druhá odkazuje spíše na horor. Čímž se dotýkám snad jediného citelně slabého místa tohoto díla - totiž jeho přílišné rozsáhlosti. Stopáž 134 minut v tomto případě mírně překročila hranici toho, co je "ambiciózní" a je zkrátka přetažená. Střední pasáže filmu by prostříhání rozhodně snesly, takto výsledný divácký dojem trochu ředí.