Když jste byli na základce, představovali jste si někdy, co by udělalo mlácení někoho obří břitvou řezačky na papír? Samozřejmě, že jste si to představovali. No, a díky C:CO můžete tyto představy prožít, a taky můžete udělat světu laskavost brutálním zbavováním se drogově závislých a jejich otravných houmlesáckých kohort. Tato hra je temná, vypadá skvěle, zvuk je šílený, má poutavý bojový systém, a je to jedna z nejstrašidelnějších her, které jsem kdy hrál. Ačkoliv postup levely a hádanky jsou extrémně lineární, jen těžko vás tato hra zklame. Ledaže byste měli krutou averzi k pěchování vaší hlavy do kašovité tváře groteskního, perlíkem ozbrojeného obyvatele kanálu.
Hrajete za FBI agenta Ethana Thomase přirazeného ku Serial Crimes Unit. Jako takový trávíte svůj čas stopováním sériových vrahů. A ačkoliv jste v minulosti klidili samý úspěch, vaše poslední případy byly vesměs upjaté. Hra začíná vaší investigací ošklivé vražedné scény, nastavené vrahem známým jako “Match Maker”. Brzy po vašem příjezdu se kolem vás začnou dít divné věci, a náhle budete obviněni za vraždu dvou jiných FBI agentů. Vaše jediná možnost je tedy vystopovat toho pravého vraha a očistit své jméno.
To je pěkně standardní situace, ale okolnosti se se rychle stanou mnohem divnější a hrozivější, než se zpočátku zdály. V průběhu vašeho pátrání budete v regulérním spojení s Rosou, agentkou s byró, která vám stále věří a tak zpracovává soudní informace, které nasbíráte a posléze pošlete zpátky jí. Budete taky přijímat hovory od několika málo dalších postav, vzhledem k bytí náchylným na příležitostné vady duševního zdraví a časté předtuchy. Jak budete pokračovat ve vašem stále více surrealistickém pátrání napříč deseti levely, jen abyste dostali toho pravého vraha a zrušili zdroj zla, které posílá všechny kolem vás do zabijácké zuřivosti, získáte přístup k některým hrubým a zvráceným zbraním, a pravděpodobně i párkrát pořádně zaječíte leknutím. Přinejmenším já několikrát křičel.
Ačkoliv po zchátralých levelech C:CO jsou rozmístěny nějaké zbraně jako pistole, pušky a eventuelně i eSeMGéčka, je to mnohem zábavnější, když se jim budete vyhýbat. Pokud nějakou vezmete, zjistíte, že jen zřídka dostanete i dostatek munice na sejmutí dvou nebo tří nepřátel, takže proč se s nimi obtěžovat? Kromě toho, kolik zábavy si užijete při sestřelování někoho, když ho můžete sejmout taserem, šlohnout ten kus ohlé ocelové trubky, který u sebe měl, kopnout ho, zatímco klopýtá a konečně, zarazit onu trubku do jejich krku s odporným, zabouchnutým žuchnutím? Říkejte si, že jsem úchyl, ale tohle chytne každého.
Boj tělo na tělo a prozkoumávání jsou srdcem hratelnosti C:CO, a oba elementy fungují velmi dobře. Ten bojový systém je vnímavý, a nechává vás tak bezchybně udělit pár dobře mířených ran. Vy, i vaši nepřátelé, jste schopni útoky blokovat, což zase otevírá možnost protiútoku. Nemyslete si ale, že bude stačit jen tak držet vaší zbraň v blokující pozici – budete to muset i správně načasovat v závislosti na tom, kdy se vás nepřítel chystá zasáhnout, takže tu přeze všechno je i trochu hloubky. Efektivní kombinování vašeho kopance, taseru a zbraně je rozhodně zábavný zážitek, a reagující ovládání pomáhá pro přesnější pocit, že vlastně mlátíte své špinavé protivníky nesmyslně.
Při vybírání si zbraně z prostředí budete muset vzít v potaz její rychlost, formu, sílu a dosah. Trubky a kusy dřeva se vždycky někde povalují, a v jistém smyslu naleznete i unikátní zbraně jako ohnivý pohrabáč, dvířka od skříňky, sekáček na maso a můj osobní favorit, břitvu řezačky na papír. Sami zjistíte, že nejlepší zbraně jsou ty se střední sílou a střední rychlostí, jako právě zmíněná břitva řezačky, ale taky plynový ventil nebo i různé tyče, které naleznete v pozdější fázi hry, jelikož jsou nejlepším balancem mezi sílou a citlivostí. S některými těmi těžšími zbraněmi jako kladivem a sekyrou to trvá déle, než s nimi Ethan máchne, a nereagují okamžitě, když se chcete blokovat. To dává smysl, jelikož zdvíháte těžší předmět. Rozmanitost zbraní je však zdrojem velké zábavy, obzvláště proto, že když ze zdi urvete ventil nebo potrubí, vlastně to ovlivní celé prostředí ohnutými trubkami, foukající párou a zkratováním elektřiny.
Způsob, jakým jsou zbraně získávané a používané, přispívá na té nejsilnější výhodě této hry: atmosféře. C:CO je taková hra, při jejímž hraní se bojíte o vlastní život. No, možná to nebude tak horký, ale každopádně si tato hra vlichotí svou cestu do vašich snů, v dobrém i ve zlém. Hodně z toho, co vás do světa této hry vyložené tahá, je pohled z první osoby. Když máchnete zbraní, spatříte za ní nepatrnou pohybově rozmazanou dráhu. Když vás zasáhne nepřítel, váš zrak se zkřiví a na obrazovku vystříkne pořádný flek krve. Někdy jste zasaženi mimo obrazovku a pak hra zůstává v FP perspektivě, když padáte po eskalátoru nebo klesáte chatrnou podlahou, což vám doopravdy dává pocit, že JSTE agent Thomas.
Dorážející pohyby (v mnoha hrách známé jako Fatality) jsou tím nejvíce šokujícím příkladem implementování pohledu z první osoby efektivně. Když umlátíte nějakého zmetka téměř do smrti, příležitostně padnou na kolena a začnou se zmateně třást. Když k nim v takovou chvíli přistoupíte, v levém spodním rohu obrazovky vyskočí ikonka vašeho D-Padu. Každý směr pak koresponduje s metodou, jak ho nakonec dorazíte. Můžete mu zlomit vaz, utlouct jejich hlavu do země, udělit jednu hříšnou ránu, nebo udělit hřmotný headbutt (rána hlavou do hlavy). A i přesto, že tento element skutečně neovlivňuje hratelnost, je to prostě úžasná chytlavá hračka.
Během každé vraždící sekvence nikdy neopustíte FP perspektivu, takže se společně s agentem Thomasem přiblížíte přímo k nepřátelskému čelu, jakmile se ho Ethan rozhodne rozdrtit čelem svým. Těsně před lámáním vazu nebo udělením fatálního úderu budete moci vidět každičký detail protivníkovy tváře. Budou se vám dívat přímo do očí a vy si tak budete moci užít všechnu tu bolest, kterou jstem jim VY způsobili. Pro hráče, jako jsem já sám, který již zkonzumoval moho forem ultra-násliného média, stále mě to přinutilo svíjet se a občas se i obracet od obrazovky. Je to vážně strašný, nadměrný efekt, a je skvělý.
Obklopující zvuky jsou rovněž excelentní. Během každého levelu v této hře budete obvykle moci slyšet vaše nepřátelé ještě předtím, než se s nimi vlastně setkáte. Jejich pozice je vyzrazena cvaknutím kusu kovu, který srazili k zemi, lupnutím barelu, skřípáním trosek, o které zakopli, jejich ochraptělým reptáním rouhajícího slova, ad. Efekt tohoto zvuku, obzvláště při 5.1 surround nastavení, je tak silný, že by vás mohl přimět kousnout se do jazyka v obavách z přicházející bitvy. Zvuky nárazů zbraní jsou přímo hnusné. Zvláště znechucení budete tím zpětným šlhnutím jejich krků a tím mokrým prasknutím vašeho čela versus jejich čela, když vykonáváte dokončující pohyby. Může to být drsné, ale kráčí to dlouhou cestou, na jejímž konci vás to vtáhne do herního světa, a je to dalším důvodem, proč je tato hra tak zábavná.
Vzhledem k celkové tmavosti hry, důležitost věnování pozornosti zvukům je ještě zesílenější. Vaše baterka, kterou byste měli mít zapnutou neustále (a naštěstí vám baterka nikdy nedojde), osvětluje pouze malé sekce chodeb před vámi. V ještě temnějších oblastech hry budete používat zvuk právě tak hodně, jak budete používat váš kužel světla pro lokalizování nepřátelských pozic. Jelikož budete tedy muset používat váš zrak a sluch k přežití v C:CO, budete věnovat mnohem více pozornosti, a proto vás hratelnost pohltí mnohem více, než většina jiných novějších horrorových titulů.
Při některých sekvencích zaslechnete i hudbu. Obvykle se jedná o kolekci lkavých strun s metalisticky znějícími bubny a často přiměje váš hřbet zadrnčet s nervózní tenzí. V jednom levelu zasazeném do obchodního domu, budete zušlechtěni k tomu nejděsivějšímu ztvárnění “Deck The Halls”, které jste kdy slyšeli. Zkombinované se zuby zničujícím ambientním cinkání a řinčení, tichými kalhotami čekajících nepřátel, kroky v černočerné temnotě za vámi, a ostře realistickým vrčení a jekání bolestí, které doprovází bitvy, audio C:CO je jeho nejstrašidelnějším aspektem. Obzvláště pár efektů, jako jeden škrábací efekt opakující se během hry, a smích, který uslyšíte v pozdějších fázích hry, jsou tak rušící, že budete okamžitě chtít vypnout televizi a odejít z pokoje.
Jeden aspekt zvuku, který není tak stelární, je dabing. V C:CO jsou časté cutscény a ještě častější telefonáty. Hlasy postav během těchto sekvencí jsou přímo na hranici bytí dobré, a bytí prvotřídní, což je strašná škoda vzhledem k tomu, jak skvělé je všechno to chroptání při bitkách. Mimo mísu, strávil jsem slušné množství času uvažováním nad tím, proč se agent Thomas nijak nebrání hlasitým telefonickým konverzacím v takové blízkosti lidem, kteří se už těšili na rozlámání jeho těla na kousky.
C:CO je velmi lineární hra. Ačkoliv tu jsou klikaté chodby a vy se často skoro ztratíte kvůli té tmě a absenci mapky, vždycky prostě je jen jedna cesta dovnitř, jedna cesta ven, a jen jedna cesta skrz mezi vchodem a východem. Ačkoliv jsou levely přeplněny působivým množstvím detailů a jsou pokryty excelentními texturami, mnohé počáteční levely vypadají a působí zcela totožně. Není to ale tak, že po vašem příchodu do velkoobchodu se začnou nastavení rozlišovat. I tehdy mnoho oblastí střediska a pozdější levely vypadají velmi podobně sobě navzájem v určitých bodech, ačkoliv mezi levely jsou odlišné sekce. Po dohrání jen těžko zapomenete na oblasti jako bazén, chladírna na maso, a sklepy mikrofišů. V průběhu hrou budete neustále omezeni na koridory a uzavřené prostory. V C:CO zkrátka není žádné toulání se po nákladných prostředích, je to pouhý postup celistvými levely.
V každém levelu bude třeba specifické zbraně, abyste pokročili dál. Kladiva rozbíjí zámky, sekyry rozbíjí dveře, lopaty porcují otevřené ploty, a páčidla páčí safy a jiné bedny. Tudíž, kdykoliv naleznete sekyru nebo kladivo, budete ho muset použít brzy po naleznutí. To působí poněkud vyumělkovaně, ale ne tak hodně, jako vyšetřovací sekvence. Možná jste slyšeli o soudních investigačních prvcích této hry, ale vlastně nejsou doopravdy částí hratelnosti, spíše jsou to interaktivní příběhové sekvence. To mě zklamalo, jelikož možnost používat vaše soudní pomůcky kdykoliv, kdy byste chtěli sesbírat vodítka a vyřešit zločiny po vašem, zní jako skvělý nápad.
Bohužel, vždycky vám je řečeno, kdy vytáhnout tyto pomůcky a je také předurčeno, kterou pomůcku právě použijete. Je to pořád svěží v některých sekvencích, odhalit důkaz vedoucí k potvrzení určitých faktů, ale bylo by to mnohem lepší, kdyby jste mohli volně prozkoumávat podle svého namísto nutnosti řídit se pravidly někoho jiného. V tomto limitování jde hra dokonce tak daleko, že na vaše pomůcky hází dokonce směrovací šipky ukazující vám přesně, kam se dívat. Ačkoliv můžete vytáhnout jen určité věcičky v určitých oblastech, stále to jsou parádní věcičky produkující COOL grafické efekty (když už to slovo musím použít). Dostane se vám UV a laserového světla, digitální kamery, 3D skeneru, plynového spektrometru, a vzorkovače. Jak přesně můžou být schopné přenášet data Rose tak rychle je neznámé, ale může to být ignorováno ve jménu hratelnosti. Nikdo přece nechce hrát hru, kde musíte čekat dva až tři dny na expresní dovoz pokaždé, kdy najdete nový kousek důkazu.
Grafická stránka C:CO může být popsaná jako oplzlá, přecpaná, špinavá a nepříjemně revoltující v nádherném slova smyslu. Tohle je rozhodně jeden z nejlépe vypadajících titulů, které se pro tuto konzoli objevily jako první, i když každá postava má tvář a oblečení zakryté plastickým leskem. Herní prostředí jsou odvážná a zabalená s obsahem, kouřové a ohňové efekty jsou velmi působivé, a osvětlení je rušivě precizní. Pokud vlepíte facku nějaké světelné armatuře, začne se realisticky kymácet a posílat své světlo naklánět se po místnosti, což je zvláště děsivé, když si s vámi vyřizuje účty nějaký maniak s páčidlem.
Kromě excelentní prací s texturami a úrovně detailů, animace nepřátel jsou to, co vizuálně vyčnívá. Narkomani a některé děsivější bytosti, se kterými se později setkáte, se pohybují s rušivou plynulostí, což vás přiměje horečně mlátit do pravého západky na ovladači, abyste je začali nemilosrdně seřezávat do jejich ksichtů. Pokud vyrazíte nepřátelskou zbraň z jejich rukou, zběsile se začnou poohlížet kolem sebe, jakoby opravdu panikařily a akutně si přiznali, že už vás asi nezabijí tak brutálně, jak chtěli. Jindy zase nepřátelé plivou krev, když je zasáhnete do obličeje. Jestli už to nebylo zřejmé, vaší nepřátelé v C:CO vám přejí opravdu hodně, hodně ošklivou smrt, a to je další důvod, proč je tato hra celkově tak děsivá. Vrhají se na vás s šokujícím množstvím zuřivosti reflektované způsobem, jakým horlivě máchají svými zbraněmi. Někteří pozdější nepřátelé se k vám budou přibližovat plížením se celým patrem jako nějací nevózní plazi, takže zcela určitě byste měli použít toaletu ještě předtím, než začnete hrát.
Jsou zde i speciální grafické efekty, které doprovázejí vaše zlomy v duševním zdraví. Když vás v mžiku čeká psychotická epizoda nebo předtucha, obrazovka se pokryje zrnitým filtrem. Brzy poté budete trpět na halucinace a budete vídat stíny a zvláštní tvary postav poletující právě mimo periferii vašeho dohledu, stejně jako ve hře F.E.A.R. od stejných tvůrců. Při těchto sekvencích si však musíte stále dávat pozor, jelikož v některých z nich na vás zaútočí groteskní nepřátelé, kteří vám můžou učinit nemalé zranění. Tyto halucinace jsou zase dalším příkladem toho, jak vás tato hra dokáže vtáhnout a přimět všechny vaše chlupy nervózně stát.
Po úspěšném dokončení všech deseti levelů jsem s hrou strávil zhruba deset hodin čistého času. C:CO obsahuje celkem padesát “X360 Achievements”, které můžete získat, zahrnující bonusy za nalezení schovaných ptáčků, dokončení každého levelu, dokončení celé hry s dodržováním určitých podmínek, a za omezení sami sebe na bojování pouze s máchacími zbraněmi. Zároveň tu jsou nějaké skryté X360 jednotky se stínítky obrazovky Condemned: Criminal Origins, i když ty si asi nezahrajete. Jakmile získáte tyto vymoženosti, můžete si v hlavním menu hry zpřístupnit speciální artworky postav a videa o vývoji hry. Mimo těch deseti misích tu však moc kontentu není. Jistě, můžete si to vždycky zahrát znovu, abyste získali “Achievements”, které vám dříve unikly, nebo abyste zlepšili vaši pozici na leaderboardech, ale jinak je hratelnost omezená na single playerovou kampaň.
Při hraní jsem si všiml několika bugů. V pozdější fázi se v jednom bodě několik nepřátel zaseklo na římse a nemohlo jít dál. V jiných případech zabití nepřátelé se na podlaze klouzali, jakoby dopadli na olej. Celkově však byla tato hra solidní, a ani jeden z těchto nepatrných bugů nijak nezasahoval do hratelnosti. Pokud možno, určitě byste měli tuto hru hrát v HD a se surround nastavením zvuku, protože jinak si z toho neodnesete plný zážitek, jako já. Je mi jasné, že mnozí nemají ani tuto konzoli, a někteří určitě také nemají takovou telku a takovou sestavu repráků, ale pokud to všechno máte, tahle hra by jednoduše neměla chybět ve vaší sbírce.
- Hratelnost – 8/10
- Grafika – 9/10
- Zvuk – 9/10
- Návykovost – 6/10
Condemned: Criminal Origins není dlouhá hra a má pouze jeden herní mód, ale je to prostě nezapomenutelný zážitek. Ani jednou se nebudete v klidu, nebudete se cítit pohodlně, a to je na tom všem to nejlepší. I když jste choulostivý, měli byste si to zahrát alespoň jednou v noci, se všemy světly vypnutýmy a zcela osamotě, teprve tehdy totiž pochopíte, jak strašidelná tahle hra doopravdy je. Grafika, animace, chování nepřátel, a totálně skíčující zvuky dělá tuto hru jednu z nejponořujících a nejatmosféričtějších, které jsem kdy hrál. Upřímně jsem párkrát hlasitě zaječel a pravidelně jsem dostával husí kůži. Ačkoliv soudní investigační sekvence a level design jsou téměř bolavě přímočaré, hře se navzdory tomu všemu podařuje excelovat. Pokud hledáte jeden z nejunikátnějších a skrz na skrz rušivých titulů pro X360, nebo pokud jste fanoušek jakéhokoliv horrorového média, zcela jistě byste si tuto hru neměli nechat ujít. A mimochodem, PC verze by vám měla s dostatečně velkým monitorem a slušnou sestavou repráků doručit přinejmenším podobný zážitek. Slabší devadesátka, a je možné, že kdybych tuto hru hrál za jiných podmínek, hodnocení by neúrprosně kleslo dolů.