Údaje o knize
Originální název: Bag of bones
Rok vydání: 1998
Typ knihy: Román
Český překlad vydalo nakladatelství Beta-Dobrovský, Praha a Ševčík, Plzeň (2000)
Počet stran: 495
Přeložila: Linda Bartošková
Slovenský překlad vydalo nakladatelství Ikar, Bratislava(2000)
Přeložila Marína Gálisová
Postavy
Michael Noonan, Johana Noonanová (Jo), Mattie Devorová, Kyra (Ki), Max Devore, John Storrow, Romeo Bissonette, Bill Dean, Brenda Meserveová, Royce Merrill, Footman, Harold Oblowski.
Obsah
Mike Noonan je úspěšný spisovatel. Jednoho podzimního dne roku 1994 však přijde o ženu. Co ji zabilo? Proč měla v kabelce těhotenský test? Mike je plný smíšených pocitů. Nemůže psát, svému nakladateli posílá svá stará šuplíková díla. Kvůli neustálým nočním můrám o všem možném se po letech vrací do srubu „Smějící se Sára”, kde prožíval se ženou nejkrásnější chvíle. Zde, v TR, u jezera Dark Score, chce konečně něco napsat. K jeho už tak dost napjatým nervům ovšem není dům svými projevy nikterak shovívavý…
Zanedlouho se Mike seznámí s vdovou Mirrou a její holčičkou Kyrou, o niž usiluje despotický boháč Devor. Mike neváhá ani chvíli a ujímá se jich coby ochránce, s nadějí na něco víc. Spisovatele, který kupodivu opět píše, ale zřejmě ke spojenectví s dvěma dívkami vede evidentně jakási síla. Ta, která o sobě dává vědět i malé holčičce. Ta, která stojí proti jiné síle, jež by raději neměla existovat. Mike přichází s její pomocí na celou řadu tajemství, kterými je obestřen nejen dům, ale i jeho žena a celé město, jehož se drží mrak dávné strašlivé události, související s černou zpěvačkou Sárou, po které je srub pojmenován…
Hodnocení
Příběh je strhující. Tím, že je vyprávěn v první osobě, poskytuje čtenáři možnost blíže se seznámit s hlavní postavou, ne-li se jí dokonce stát. Což později znamená mít s ní shodné pocity.
Není tu místa pro výdech. Napětí se pomalu stupňuje a vrcholí v mrazivé spleti strašlivých odhalení, která netušíme dříve, než těsně před jejich vyplutím na povrch. V tom je jedno z Kingových kouzel. Neprozrazuje nic na začátku, nýbrž trochu naťukává jádro pudla až během děje, aby ho mohl vypustit těsně před velkým finále. K tomu vedou sice velké okliky, v žádném případě však nejsou nudné. Každá z nich vždy odkryje kousek, přitom vyžaduje, aby nebyla přeskočena. I když může obsahovat i na první pohled neužitečnou informaci, pro pochopení celku je nakonec nezbytná. Navíc, když se nikde nedočkáme shrnutí. Jsme tak odkázáni na pozorné čtení a dobrou paměť.
Nekoná se žádný rozsáhlý úvod. Jsme ihned vrženi do děje. To způsobuje, že jsme zpočátku poněkud chladní k právě proběhlým událostem, nicméně během času se vracíme (také díky Mikovým vzpomínkám) a své postoje přehodnocujeme. Ztrátu ženy si tak nejprve plně neprožíváme, jelikož nemáme čas se s ní řádně setkat. O to více nás mrzí, jak se děj stále více zaplétá a odhaluje potřebné informace, jimiž si ji zamilujeme. Nejprve o ní snad můžeme pochybovat, stejně jako hlavní postava, posléze jsme jí zcela oddáni a obdivujeme ji pro její dobré úmysly. A nejen ji. Zamilujeme si i malou Kyru a její matku, stejně jako Mike.
Tím více nás mrzí kruté rány osudu, jež Mika v této souvislosti potkají. O kolik jsou horší, že jim předchází naprosto bezstarostné a romantické chvíle! V jednom okamžiku prožíváme velké štěstí, jež se vyvíjí k zdárnému happyendu (i když zkušeným čtenářům leccos napoví zbývající množství textu), vzápětí naopak hrůzu a slzy smutku. Jestli něco King opravdu ovládá, pak je to schopnost vystřídat naprosto protichůdné pocity a nálady během jedné kapitoly. Navíc způsobem, že je vám z jedné jeho zmínky jasné, že to přijde, ale o to je to horší. Ještě že je takovýchto razantních střídání v jeho příběhu jako šafránu, leckdo by to možná nevydýchal.
Pytel kostí je mrazivý, smutný a depresivní příběh o boji dobra se zlem. Je velmi emotivní, za což může vedle jeho dramatické stránky i jistý nádech love story. O záda hladící mrazení se stará duchařská náplň, o ústa do kořán nečekaná, avšak logicky do sebe zapadající rozuzlení. Nechybí pro Kinga typicky propracovaná psychologie, ani otevřeně zrůdný popis nechutné scény. To vše vytváří zážitek mnoha tváří, k němuž vede bezdeché hltání dalších a dalších stran příběhu, jenž patří v rámci Kingovy tvorby jasně k tomu lepšímu, ne-li nejlepšímu.