Jaws (Čelisti, Peter Benchley)

Údaje o knize

Originální název: Jaws
Autor: Peter Benchley
Rok vydání: 1974
Vydalo: Bantam Books, New York
Typ: román
Český název: Čelisti
Vydalo nakladatelství Naše vojsko, Praha, 1992
Přeložila Gizela Šmidlíková
Počet stran: 208
Formát: A5, brožovaná, s měkkými deskami

Úvod

O tom, že jeden z nejslavnějších filmů všech dob Jaws (1975, Čelisti) vychází z literární předlohy, se většinou všeobecně ví. Přesto je samotná kniha často přehlížena aopomíjena. V důsledku toho se stává, že se ztrácí jisté povědomí o její existenci. Proto nejsou výjimkou udivené tváře ve chvíli, kdy se o ní někdo zmíní, případně pokud se někde sama objeví. Zvláště tato druhá možnost není v dnešní době (článek pochází z roku 2008) nikterak hojná. Narazit na legendární knižní počin z pera uznávaného odborníka na podmořský život Petera Benchleyho (1940-2006) je zázrak. Slovy šťastná náhoda lze nazvat případ, kdy se ji člověku u nás podaří sehnat v oficiální tištěné podobě. Přitom v době své největší slávy se na výsluní mezi nejprodávanějšími knihami držela kolem 44 týdnů! Ať už je příčinou upadajícího zájmu o ni jistá přežitost a vyčpělost tématu, pokročilá doba žádající ještě více krve a napětí, prosté zapomenutí způsobené právě stínem slavného filmového kolegy či cokoli jiného, je to přinejmenším smutné. K pokusům zvrátit tuto upadající tendenci nebo na ni alespoň upozornit se chce zařadit i toto krátké povídání.

Hlavní postavy

Martin Brody (náčelník policie), Ellen Brodyová (Martinova žena), Matt Hooper (ichtyolog), Quint (lovec žraloků), Larry Vaughn (zastupitel), Ben Meadows (novinář), Leonard Hendricks (policista), Alex Kintner (oběť), Ben Gardner (rybář), Chrissie Watkinsová (první oběť).

Příběh

Děj Čelistí jako takových je notoricky známý. I ti, kteří nemají o jeho ucelenější podobě sebemenší přehled, vědí, že je o žralokovi, který si kdesi pochutnává na lidech a ti si to nenechají líbit. Tím je v podstatě řečeno vše a je tak odkryta klasická šablona zvířecích thrillerů a hororů. Někdo si možná vzpomene i na městečko či spíše ostrov Amity, kde se celý příběh odehrává, jemuž šéfuje policista Martin Brody.

Děj otevírá úvodní vraždící scéna. Nic netušící dívka si jde v noci zaplavat a její chlapec, jenž se za ní kvůli své společenské unavenosti nedostal, se ráno probouzí na pláži sám. Kontaktuje policii. Na místo přijíždí náčelník Brody a zástupce Hendricks. Nalézají cosi, co vypadá jako ostatky té dívky a od té chvíle jsou události v pohybu. Brody chce dát uzavřít pláže kvůli stále trvajícímu nebezpečí, ale v zájmu letní sezóny, na jejímž hladkém průběhu jsou existenčně závislí všichni obyvatelé ostrova, a po nátlaku zastupitele Vaughna tak neučiní. Žralok však záhy ukáže, že jeho první oběť nebyla náhodná a že se hodlá v místních vodách usadit. Lidé jsou zoufalí. Pokusy zbavit se nebezpečné ryby nejsou jednoduché, noviny informují o mrtvolách a turisté se do Amity na léto zrovna nehrnou. Je třeba provést zásadní krok.

Oproti filmu lze v ději postřehnout několik změn. Asi tou nejzásadnější je samotný konec, vřelejší vztah Brodyho k ostatním obyvatelům ostrova, až překvapivě rychle se vyvíjející přátelství mezi jeho ženou a Hooperem. Ve filmu se naopak navíc objevuje scéna hromadného lovu žraloka, jiné okolnosti Hooperova příjezdu, dramatičtější vývoj událostí těsně předcházejících závěrečnému lovu. To je pouze malý výčet rozdílů. Všimnout si všech není sice nemožné, je to však nyní zbytečné. Snad se sluší dodat, že samotný Benchley si ve filmové podobě svého díla zahrál. Vzpomínáte na televizního reportéra?

Zhodnocení

Benchley se neomezuje pouze na základní linii zabijáckého žraloka. Nabaluje na ni další a další složky, čímž vytváří souběžně s napínavou výplní rovněž čtivou a reálnou story. V ní se řádění žraloka, jež je popsáno s profesionální otevřeností až nechutností, mnohdy jeví až jako druhořadé, protože je ho užíváno spíše jako prostředku k dosažení poněkud jiných aspektů. A těmi je zde bezpochyby psychologie postav.

Autor nás nechává nahlédnout do nitra hlavních hrdinů, jejich radostí, obav, tajemství. Přirozeně u některých dochází během děje k určitému vývoji. Zejména postava Ellen Brodyové je po této stránce značně barevná. Je až s podivem, jak mohl Benchley na tak úzkém prostoru vytvořit potřebné situace k pohnutí jejího vnitřního obrazu. Nabízí se však otázka, jestli se tato postava skutečně vyvíjí v pravém slova smyslu, nebo zda tím vším není demonstrována pouze její vnitřní nevyrovnanost.

Benchleyho příběh je spíše než thriller o zabijákovi příběh o životě na malém ostrově. Žralokova přítomnost již pouhou hrozbou, kterou představuje, ukazuje, jak dalece je přímořská oblast ekonomicky vázána na turistický ruch. Ohrožení byť i malé části sezóny je pro zdejší lid značně likvidační. Jak hmotně z hlediska financí, tak také lidsky. Dřívější dobří přátelé nyní stojí proti sobě. Na jedné straně obhájce životů, na druhé zastánce majetku a vlastního prospěchu. Ryba zde působí jako klín, který rozvrací relativně dobře fungující společnost. Současně je zkouškou toho, čí autorita je ve stádu pevnější. Týká se to zejména Martina Brodyho, který tolik nesouhlasí s příjezdem odborníka Hoopera, protože tím jeho vlastní a četnými průšvihy okolo neuzavření pláží podrytá autorita ztrácí ještě více.

V knize na sebe všechno tak ladně navazuje, že není problém ji zvládnout na jeden zátah. Vedle již zmíněných skutečností se na tom podílí i autorova záliba v zajímavostech, takže zde není nouze o nějakou tu perličku ze života žraloků. Pro milovníky podvodního života je tedy četba rovněž přínosná po stránce informativní.

Nelze však pouze chválit. Kniha není především až v tak hojné míře akční, jako je film. Benchley nikam nespěchá, protože moc dobře ví, že mu žralok nikam neuplave. Situace se řeší v duchu většího klidu, už proto, že všichni lidé se tu takřka dobře znají, což z filmu poznat nelze. Rovněž se kniha primárně nezaměřuje na intenzivní dramatičnost. Napětí jí sice nechybí, ale často je předem jasné, že ryba zvítězí. Zvláště překvapivé je zdánlivě urychlené a na poměry dnešních příběhů málo efektivní zakončení.