Úvod
Filmů s ďáblem není nikdy dost, zvláště pokud mají charisma velkého Al Pacina. Roku 1997 vzniká hvězdně obsazený hororový thriller Ďáblův advokát, který i dnes zaujme svým nevšedním zpracováním, pikantními zápletkami a bravurním scénářem, okořeněným vynikajícími hereckými výkony. Pro mnohé je snímek (dnes již téměř neznámého) Taylora Hackforda takřka kultovní záležitost a lvím podílem se o to nepochybně zasloužila i hudba J. N. Howarda. Ten vytvořil jedno ze svých nejlepších děl. The Devil’s Advocate soundtrack vydalo TVT Records ještě roku 1997.
Rozbor a hodnocení
V úvodu se dozvídáme, že nejoblíbenější satanův hřích je „Vanity” (ješitnost) a to v mluveném dialogu samotného Al Pacina, který byl zřejmě vystřižen ze samotného filmu. Přiznám se, že jsem se s tímto setkal na soundtracku poprvé v životě! Howard však má podobných překvapení na své kompozici ještě několik (viz níže). Prozatím však dodejme, že proslov samotného ďábla uslušíte ještě v závěrečných „Surprise” a „Finale“, kde bude Alův charismatický hlas nepěkně hovořit o bohu.
Druhá „Main Title” konečně spouští hudební představení. Společně s třetí i čtvrtou skladbou jsou to zatím pouze jednominutové náznaky, jejich síla je však neoddiskutovatelná. Howard začíná pozvolna vytvářet dusivou atmosféru, v níž se nevinné tóny postupně mění v dramatické, v závěru nádherně vygradované, představení („Milton“). Následně přichází pátý song připomínající, ehm… pohodový večírek s jazzovou skupinou na pódiu. Začínám si uvědomovat, že z filmu toho na soundtrack „uniklo” vícero.
O atmosféru však není nouze. „Lovemaking” se ze začátku opět tváří jako krystalicky čistá skladba, přítomnost chorálů z ní však brzy dělá téměř nadpozemskou záležitost s typickou gradací na konci. Dostáváme se tím pádem k ústřednímu motivu soundtracku, který je opravdu velkolepou a uším posluchačů velmi vděčnou kompozicí. Zaujmou však i skladby ostatní. Například „Barzoon” předvádí velmi intenzivní pocit nejistoty, který vrcholí v závěrečném drajvu. Jindy je zase impulsivní hororové atmosféry docíleno překvapivým použitím kostelních varhan, bubínků a nezbytného sboru. Ďáblův advokát působí přesto jako celek velmi kompaktně.
Zmínit se rozhodně musím i o skladbě „Baby“, která se mi zaryla do paměti opravdu hluboce. Tato dvouminutová vsuvka vyniká svým zpracováním – když je totiž do nervově vypjaté skladby přidán slabý, přesto zřetelný, dětský rek, opravdu to nahání hrůzu. Howard taky občas používá efektů tlukoucího srdce… Tleskám!
Hutná atmosféra vyznívá ze soundtracku sice neustále, ale v druhé polovině už začíná malinko působit ohraně. I na to má však skladatel recept. Vrcholové části soundtracku vyjímečně střídá s těmi poklidnějšími („Can’t Have Children” či „57th Street“), kde vyniká nádherný ženský zpěv. Chorály jsou zkrátka nesmrtelné.
Z dramatického soudku připomeňme ještě skladbu „Fire“, slavnou tu melodii z úplného závěru filmu, kdy dojde k rozuzlení. Ale i se satanem v hlavní roli se vždycky končí šťastně a poslední kousek Howardovi skládačky je jemná „Ring“. Následují však ještě dva zmíněné bonusy, kdy si můžete mimo jiné poslechnout, že (dovolím si citovat)…
… Bůh se rád dívá. Je to šprýmař. Obdaří člověka instinkty – vzácný dar. A co udělá potom – čistě pro pobavení – jako na nějaké soukromé kosmické grotesce? Stanoví pravidla, která je potlačují – normální podraz! Podívej se, ale nesahej! Sáhni si, ale neochutnej! Ochutnej, ale nepolykej! Zatímco ty se můžeš přetrhnout, abys vyhověl tomu, co dělá. Směje se, až se za břicho popadá. Je to sadista! Absolutní kašle na své poddané. Uctívat někoho takového? Nikdy!…
A ještě jednou malou perličkou je skladba číslo 20. Slavná Bachova melodie zahraná na varhany mě překvapila. Ukázka na YouTube.
Seznam skladeb
- Vanity (00:15)
- Main Title (01:04)
- New York (00:51)
- Milton (00:59)
- Rendevous (03:40)
- Lovemaking (03:34)
- Christabella (01:10)
- Apartment Building (00:49)
- Barzoon (02:39)
- Montage (01:02)
- Geddes / Weaver (01:06)
- Baby (01:57)
- Finish The Story (02:02)
- Time (02:00)
- Cullen Gets Off (02:50)
- Suicide (02:10)
- Can’t Have Children (00:58)
- Baka (01:22)
- 57th Street (02:05)
- Air On The G String (04:31)
- Church (02:36)
- I Rest My Case (02:22)
- Fire (01:29)
- Ring (01:01)
- Surprise (00:29)
- Finale (01:49)
Celková doba: 46:50
Jak z článku vidno, soundtrack se mi nadmíru líbil a tak mi zbývá akorát doplnit, že je z toho nakonec krásná devadesátka s touhou všem sdělit, že Goldsmith a Young nejsou jediní, kteří umí zvuky z pekla donést až k vašin uším. Howard se jim přiblížil a Ďáblův advokát je toho důkazem.