Úvod
Na úvod pár informací o filmu. Pet sematary je atmosférický horor natočený podle stejnojmenného románu Stephena Kinga. Jde v něm v podstatě o tajemství kolem kouzelného pohřebiště, jež vrací zpět mrtvé. King si střihl i scénář, takže by bylo podivné, kdyby se po vizuální stránce nepovedl. Ta zvuková byla svěřena tehdy skoro začínajícímu Goldenthalovi. Ne že by za sebou neměl žádné zkušenosti. Skládal před tím skoro výhradně pro divadlo a Hřbitov domácích zvířátek (což je název, pod kterým byl u nás film uveden) byl teprve jeho třetí prací pro televizi. V podstatě to ale byl křest, po němž se mu brány filmové hudby otevřely dokořán.
Rozbor
Možná bych se měl předem omluvit za jistou míru zaujatosti ve prospěch hodnoceného díla, jelikož si celý příběh získal moji přízeň, ať už v podobně psané či hrané. To ale neznamená, že bych případné chyby nevytkl.
První kousek začíná dost temně. Smyčce v pozadí by mohly možná připomenout Noční můru v Elm Street, ovšem jen na několik málo vteřin. Následně se přidává piano a dětský zpěv. Oboje se střídá a různě proplétá. Jejich nekonečné variace signalizují, že kdo by chtěl slyšetveselé věci, musí hledat někde jinde. Těsně ke konci se objevuje první náznak úzkosti a strachu, který se přelévá do druhé kompozice a zde se plně rozvíjí. Slovo strach je na místě. Mistrovské spojení rezonancí různých nástrojů a hlubokých tónů klavíru skutečně na emotivní stránku zabírá. Škoda, že jsou skladby tak krátké (23 stop rozložených do 32 minut), pocity netrvají dlouho, velmi rychle se střídají.
Třetí „Hope and ordeal“ začíná sice pesimisticky a tak nějak klidně, nicméně postupně vygraduje a vynucuje si nejroztodivnější představy. Když je skladba na samém vrcholu působení husí kůže, stáčí se zpět do bezstarostnějšího hnízda a končí. Následuje poměrně uvolňující záležitost. Již před jejím koncem jsou patrné odkazy na další vlnu emocí, ale ta netrvá dlouho, postupně zeslabuje.
Sotva dozní „Rachel against time“, přichází „The return game“, která nezůstává svému názvu nic dlužná (je to navíc nejdelší skladba). Vrací posluchače zpět na tenký led a pohrává si s jeho zdravým rozumem.
Následující krátký valčík dotančí až do pekla, kde se kromě zlověstné mlhy skrývá i něco, co by bylo lepší nevidět. Snad to byl jen strašný sen. „Death do us part“ je jako ráno po neuvěřitelné noci a snad by mohlo naladit na krásný den, ale již jedenáctá skladba přesvědčuje o opaku a následující „Bitter loss“ si hraje s pocity tak silně, až navozuje domnění, že se někde blízko něco strašného stalo.
V podobném duchu střídání tklivých a „klidných“ melodií pokračuje celý emocionální kolos až k závěrečnému neštěstí, které klidnému spánku rozhodně nepřidá.
K filmu patří i píseň od punkové kapely The Ramones, která se jmenuje stejně jako snímek. Nicméně na soundtracku, který vyšel u vydavatelství Varése Sarabande, jej nehledejte. Je to sice povedená píseň a týká se tématu, ovšem v Goldenthalově celku by působila jako rušivý element.
Shrnutí
Hudební ztvárnění Pet sematary jako příběhu, nejen coby filmu, je dokonalé. Umí si výborně pohrát s nervy posluchače, tím více, čím pokročilejší je noční hodina a čím zřetelnější je samota. Nádherně dokresluje filmovou hrůzu a troufám si tvrdit, že ji vytváří a dodává jí grády. Dokonce je podle mne ještě lepší bez obrazového podkladu, protože z hlediska schopnosti navodit strach a zoufalství je filmový záznam lehce zmírňující.
Odráží téměř plně atmosféru, jaká na mne dýchala z Kingovy knihy. Každým poslechem se k ní v myšlenkách vracím a je zajímavé, že si spíše vybavím knihu.
Dostupnost
S legální dostupností uvedeného díla je již v současné době potíž. Celkem nedávno se dalo sehnat bez větších obtíží, ovšem vydavatel hlásí prázdný sklad, opětovné vydání je v nedohlednu, jak to u starých klenotů bývá zvykem, takže ceny ojedinělých kusů v rukách distributorů rostou. Stojí to ale za to a rozhodně bych neváhal.
Seznam skladeb
- The Pet Sematary
- Dead Recollection
- Hope And Ordeal
- Adieu Gage
- Rachel Against Time
- The Return Game (Jud and Gage)
- Moving Say Waltz
- The Warning Tour
- Death Do Us Part
- Nine Lives Minus Seven
- Up In Flames (Flashback)
- Bitter Loss (Flashback)
- Rachel’s Dirty Secret
- Return Game Attack
- Rachel’s Blow Out
- I Brought You Something Mommie
- The Return Game
- Gentle Exhuming
- To The Micmac Grounds
- Chorale
- Kite And Truck
- Immolation
Výsledek samostatného poslechu je více než vynikající. I bez znalosti příběhu bude minimálně každému druhému posluchači běhat mráz po zádech. A to je, myslím si, velice důležité. Goldenthal přesně věděl, jak táhnout na bránu a stvořil dílo, které nejen, že dýchá svým vlastním životem, ale je schopné dokonce i hodně nahlas křičet. Pet sematary tak má nikoli 2 verze, tj. knihu a film, ale 3. Tou 3. je přirozeně Goldenthalovo pojetí.